11 C 101/2023-36 — Okresní soud v Blansku

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 4 200 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že v souladu s ust. § 15 zák.č. 168/1999 Sb. zjistil, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], přičemž toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Za tuto dobu je ve smyslu § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona vlastník vozidla povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše příspěvků se určí součinem počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví přílohy k tomuto zákonu. Výše denní sazby tedy činí 47 Kč, základ příspěvku tak činí 12 267 Kč (47 Kč x počet dní), dále 2 x poplatek spojený s mimosoudním vymáháním práva ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona, § 2a vyhl č. 205/1999 Sb.). Žalobce vyzval žalovanou v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, celkem 261 dní nároku na příspěvek. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V řízení bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou výzvami z [datum] a [datum] k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobce ve výši 12 567 Kč do 60 dnů od doručení těchto výzev, neboť bylo zjištěno, že je vlastníkem vozidla [registrační značka], které mělo pojištění do [datum] u [právnická osoba], a v období od [datum] do [datum], kdy byla vlastníkem žalovaná, nemělo toto vozidlo uzavřeno povinné ručení, následně byla žalovaná upomínána upomínkou k úhradě této částky včetně úroku z prodlení, a to bezodkladně. Soud žalobní nárok posoudil ve smyslu ust. § 4 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením dlužné částky, proto soud přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, který žalobce uplatnil v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalované, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatila náklady řízení v částce 2 252 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci tři úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 300 Kč. Dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.