11 C 63/2023-24 — Okresní soud v Blansku

Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 14 570 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o úvěru ze dne [datum] Touto smlouvou žalobce poskytl žalovanému úvěr 15 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč splatit 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 455 Kč, svou povinnost však splnil pouze částečně, když uhradil pouze 12 700 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou ze dne [datum] [číslo] žalobce poskytl žalovanému úvěr 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč splatit 60 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 455 Kč počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy z evidenční karty klienta vyplývá, že byly zjišťovány a dokládány jak příjmy tak výdaje žalovaného, přičemž z nich vyplývá závěr, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr ve splátkách v dané výši splácet. Listinou„ infromace o smlouvě [číslo] je prokázáno, že žalovaný zaplatil pouze částku 12 700 Kč. Dluh z citované smlouvy aktuálně činí 14 570 Kč. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl žalobci splatit v 60 splátkách. Ujednaný poplatek za sjednání smlouvy je odměnou věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Vzhledem k tomu, že sjednaný poplatek lze interpretovat jako cenu zápůjčky a byl ve smlouvě jasně a srozumitelně uveden, není podle § 1813 o. z. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. Jelikož žalovaný sjednanou částku nezaplatil a aktuálně dluží 14 570 Kč, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobci dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč, představující zaplacený soudní poplatek.