11 C 88/2023-58 — Okresní soud v Blansku

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 63 832,75 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní vztah uzavřením smluv o odběru a dodávce elektřiny dne [datum], na základě níž se žalobce zavázal dodávat elektrickou energii do odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Žalobce vyúčtoval žalovanému celkovou částku ve výši 63 832,75 Kč za spotřebovanou elektřinu fakturami. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce dodával elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Nedílnou součástí těchto smluv jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny. Fakturou [číslo] s datem splatnosti [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] celkem částku 50 882,10 Kč za spotřebovanou elektřinu v množství 14, [číslo] MWh. Fakturou [číslo] s datem splatnosti [datum] bylo prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] celkem částku 12 950,65 Kč za spotřebovanou elektřinu v množství 1, [číslo] MWh. Žalovaný tyto dlužné částky žalobci neuhradil. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce dodával žalovanému na základě jejich smlouvy zboží určené co do množství a druhu, tj. elektřinu, a žalovanému vznikla povinnost zaplatit kupní cenu. Žalobce na základě této smlouvy plnil, dodával žalovanému do sjednaného odběrního místa elektřinu a v dohodnutých obdobích vystavil žalovanému fakturu. Žalovaný žalobci za dodávku elektřiny nezaplatil, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to jak co do jistiny, tak ohledně příslušenství – úroků z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti faktur, jak je uvedeno v I. výroku rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 17 219,20 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci 3 úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), přičemž dle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 740 Kč, celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalobci částka 11 220 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 3 výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč. Jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 2 554 Kč.