12 C 222/2023-28 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 635 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se zavázala dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalovaného a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle zaslaných vyúčtování. Podpisem smlouvy žalovaný souhlasil se zněním OPD, které jsou přílohou smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy dodávala žalobkyně elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného]. Za odebranou elektřinu a související služby vystavovala žalovanému vyúčtování. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku za vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] řádně a včas, ocitl se ke dni následujícímu po dni splatnosti v prodlení se splácením dluhu vůči žalobkyni. Za prodlení žalovaného s úhradou v souvislosti s odeslanou upomínkou platby byla žalovanému též vyčíslena smluvní pokuta za odeslané upomínky, která není předmětem žaloby. Žalovaný vyúčtovanou dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani k upomínkám žalobkyně. V souladu s OPD žalobkyně žádá po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] účastníci uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektřiny zaplatit kupní cenu dle platného Ceníku elektřiny pro domácnosti s odběry ze sítí nízkého napětí v souladu s Všeobecnými podmínkami poskytování služeb, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z vyúčtování za elektřinu (daňového dokladu [číslo]) vystaveného dne [datum] soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 30 635 Kč za dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to se splatností do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum], která mu byla téhož dne odeslána doporučeně. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku ze zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. 6. Podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytování služeb ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z., na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému v období od [datum] do [datum] do sjednaného odběrného místa elektřinu. Žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. 9. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti vyplývající ze všeobecných podmínek a faktur, vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny dodané komodity také právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat skutková tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 404 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 226 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 635 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 378 Kč.