11 C 21/2024-71 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 20 992,08 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a ze smlouvy o kontokorentu z , datum, . Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, poskytnutí kontokorentu bylo , datum, schváleno a umožněno jeho čerpání z běžného účtu žalovaného. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 20 977 Kč. Protože žalovaný splnila všechny předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti , jméno FO, a.s., byl mu také úvěr č. , Anonymizováno, schválen a dne , datum, vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši. Oba úvěry se žalovaný zavázal řádně splácet, tuto svoji povinnost však žalovaný řádně neplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, zůstatek dluhu z obou úvěrů zesplatnila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení: úroků z prodlení a sjednaného smluvního úroku ve výši 17,9 % ročně a od , datum, ve výši 15 % ročně z dlužné částky úvěru č. , Anonymizováno, a sjednaného smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně a od , datum, ve výši 15 % ročně z dlužné částky úvěru dle Dodatku č. , hodnota, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 977 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 17,9 % p. a. pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 690 Kč, a to vždy k 7. dni měsíce. Ze Smlouvy o poskytnutí kontokorentu ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr, a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 18,9 % p. a. průběžně tak, aby kontokorent byl splacen do jednoho roku od data prvního čerpání. Nedílnou součást obou smluv o úvěru tvoří Obchodní podmínky, Podmínky pro používání úvěru a Ceník, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z , právnická osoba, podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zůstatek dluhu zesplatnit v případě jejího porušení žalovaným. Z přehledu plateb úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že úvěr byl ve výši 20 977 Kč žalovanému dne , datum, vyplacen, žalovaný nehradil splátky řádně a včas a dluh z citované smlouvy aktuálně činí 20 977 Kč na jistině. Z přehledu plateb kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný kontokorent průběžně čerpal, řádně jej však nesplácel, a dlužná jistina činí 15,08 Kč. Z přehledu žádosti o úvěr, výpisu z běžného účtu žalovaného a úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Z uzavřené smlouvy vyplývá věřiteli právo zesplatnit celý zůstatek dluhu v případě porušení smlouvy žalovaným.5. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny 2 smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalovanému jednak úvěr do výše 20 000 Kč a úvěr ve výši 20 977 Kč, které se žalovaný zavázal řádně splácet, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, proto žalobkyně využila svého práva a zůstatek dluhu z obou úvěrových smluv zesplatnila, a jelikož žalovaný zůstatek dluhů ve výši 20 977 Kč a 15,08 Kč dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem, a to včetně sjednaných smluvních úroků a zákonného úroku z prodlení (§ 1968, 1970). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, který uplatnila ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč.