12 C 23/2024-58 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, distančním způsobem (elektronicky) na www.flexifin.cz, po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je Sazebník a , právnická osoba, podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalovanému vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Žalovaný čerpal celkem , částka, , a to částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, a částku , částka, dne , datum, . Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II a čl. 2 Sazebníku: služba “Klidní spaní” za poplatek ve výši , částka, , služba „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Splatnost úvěru nastala dne , datum, . Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku, tuto svoji povinnost však nesplnil. Žalovaný má vůči žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši , částka, , sestávající z jistiny , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ , částka, , poplatku za službu „Presto“ , částka, , poplatku za službu „Informační SMS servis“ , částka, . Žalobkyně dále v důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěru požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 VOP ve výši , částka, . Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala o zaplacení dluhu, avšak žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním věci v jejich nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami platnými od , datum, , sazebníkem platným od , datum, , výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, obecnými principy posuzování a filozofie společnosti, identifikovanými příjmy žalovaného, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výzvou zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, , souhlasem se zpracováním osobních údajů, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného č. , tel. číslo, a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, a žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou částku včetně poplatku za poskytnutí úvěr ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, za sjednanou volitelnou službu „Klidné spaní“, poplatku ve výši , částka, za sjednanou volitelnou službu „Presto“ a poplatku ve výši , částka, za sjednanou volitelnou službu „Informační SMS servis“ jednorázově ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. do , datum, , nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od , datum, a sazebník. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že celkově ve společné domácnosti hospodaří 3 osoby, má pravidelné měsíční výdaje , částka, , ověřený čistý příjem , částka, , čistý měsíční příjem uvedený žalovaným , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, a disponibilní příjem , částka, . Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslala ve 3 platbách částku v celkové výši , částka, (dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, ). Zprávou z , Anonymizováno, ., bylo prokázáno, že žalovaný byl majitelem uvedeného účtu v době poskytnutí úvěru.5. Výzvou ze dne , datum, , odeslanou doporučeně téhož dne (viz podací arch), zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ve výši , částka, ve lhůtě do 3 dnů. Žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.6. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.7. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.9. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. § 562 odst. 2 o. z. navíc stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.10. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.11. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpis