15 C 88/2024-46 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (www.zaplo.cz) dne , datum, . Uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy se staly rovněž Obchodní podmínky. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se však dostal do prodlení, proto byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný však ničeho neuhradil, žalobkyně je tak oprávněna v souladu se Smlouvu požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , to vše spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z jednání dne , datum, se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele (, právnická osoba, , se sídlem , datum, /, Anonymizováno, , , adresa, , IČ , IČO, ) poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a závazek žalovaného splatit tento úvěr ve lhůtě do , datum, , a to včetně sjednaných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, celkem tedy , částka, . Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti.5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, plyne, že žalovaný využil svého práva navýšit úvěr, a to na částku , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu společně se sjednanými náklady spotřebitelského úvěru, celkem částku , částka, , to vše ve lhůtě do , datum, . Následně byla smlouvou ze dne , datum, prodloužena délka splatnosti na 44 dnů, tj. do , datum, .6. Z výpisu z běžného účtu č. , hodnota, plyne, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Ze zprávy od , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalovaný.7. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne , datum, .8. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu“ plyne, že právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k okamžitému uhrazení dlužné částky ve výši , částka, .9. Jelikož na tuto výzvu žalovaný nereagoval, zaslala mu žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne , datum, předžalobní výzvu, kterou byl vyzván k úhradě celého dluhu nejpozději do , datum, . Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne , datum, .10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.11. V daném případě žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že tvrzená smlouva o úvěru byla uzavřena. O neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního však soud žalobkyni nemohl při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”). může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalovanému, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.14. Podle § 546 o. z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 561 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Dle ustanovení § 1824 a násl. o. z. mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se dle tohoto ustanovení rozumí mimo jiné i veřejná komunikační síť, například internet.16. Dne 1. 7. 2016 nabylo účinnosti nařízení EU č. 910/2014, tzv. eIDAS, které se podstatně dotklo uznávání elektronických podpisů v rámci Evropské unie. V návaznosti na účinnost eIDAS nabyl ke dni 19. 9. 2016 účinnosti zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce („ZSVD“). Pro písemné právní jednání občanský zákoník vyžaduje podpis jednajícího, přičemž výslovně počítá i s možností podepsat písemnost elektronicky. Konkrétní požadavky na elektronický podpis elektronických písemností pak předepisuje ZSVD ve spojení s eIDAS.17. ZSVD nově stanoví, že k podepisování listin mezi soukromými osobami lze použít všechny typy elektronického podpisu, tedy i prostý elektronický podpis, který nenaplňuje požadavky kladené na vyšší formy elektronických podpisů (tj. zaručený elektronický podpis či kvalifikovaný elektronický podpis). ZSVD tak zrovnoprávňuje při jednání v soukromoprávních vztazích všechny formy elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem jednající osoby. Základní formu elektronického podpisu eIDAS definuje velmi široce, neboť za elektronický podpis považuje jakákoliv „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“. Takovýmto prostým elektronickým podpisem tedy může být cokoli (jakákoli data), co někdo (podepisující osoba) vnímá jako svůj podpis, a také to takto použije – tak, že to „nějak přidruží“ k tomu, co chce podepsat (viz: připojí či logicky spojí).18. Z výše řečeného vyplývá, že je stále použitelný závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 C