3 C 40/2024-114 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že po řádném prozkoumání jeho úvěruschopnosti s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr až do výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku a poplatků řádně splatit, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Nedílnou součástí smlouvy se staly , právnická osoba, podmínky a Ceník. Žalovaný nedodržel své závazky vyplývající ze smlouvy, když i přes opakované výzvy ze strany žalobkyně nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho účtu. Žalobkyně proto vyzvala ze dne , datum, žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužné částky v celkové výši , částka, a upozornila jej, že úvěr byl zesplatněn. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalobkyně požadoval rovněž uhrazení zákonného a smluvního úroku.2. Soud nejprve přezkoumal svou pravomoc jednat ve věci a zjistil, že tato je dána ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je podle čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy právo české.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.5. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Z Rámcové smlouvy o finančních službách dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně jakožto bankovního ústavu vést pro žalovaného jakožto klienta běžný účet č. , č. účtu, .6. V žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, počet členů v domácnosti uvedl 2, má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, měsíčně, jeho pravidelné výdaje představují částku , částka, měsíčně a výše požadovaného limitu kontokorentního úvěru je , částka, .7. Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný úvěr v celkové výši , částka, a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně sjednaných poplatků a smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně, to vše nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr čerpal. Dále se žalovaný zavázal, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu, ze kterého může kontokorent čerpat, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Nedílnou součást smlouvy tvoří , právnická osoba, podmínky žalobkyně a Ceník, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z , právnická osoba, podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni zůstatek dluhu zesplatnit v případě jejího porušení žalovaným. Ode dne zesplatnění je úvěr úročen sníženou sazbou ve výši 15 % p. a. Z čl. 4.1 Smlouvy plyne, že úrok je počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru, tj. z přečerpaného zůstatku. Úroky z úvěru jsou hrazeny vždy poslední den každého kalendářního měsíce tak, že jsou v tento den odečteny z kladného zůstatku na účtu žalovaného, a pokud to není možné, jsou přičteny k dlužné jistině úvěru a stávají se její součástí. Stejný postup nastává v případě tzv. překročení povoleného přečerpání zůstatku, tedy v případě vzniku nepovolené výše záporného zůstatku na účtu žalovaného.8. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný čerpal kontokorent od měsíce ledna , Anonymizováno, , průběžně splácel a opětovně čerpal. V některých měsících přesáhl povolenou výši kontokorentu. V měsících dubnu, květnu, červnu, srpnu, listopadu a prosinci 2022 žalovaný nesplatil žalobkyni žádnou částku. Ke dni , datum, dosáhla výše přečerpaného kontokorentu částky , částka, , jak vyplývá z výpisu z účtu č. , č. účtu, .9. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalovanému, aby uhradil dlužnou částku nejpozději do , datum, a současně byl poučen o možnosti zesplatnění celého dluhu.10. Z výzvy ze dne , datum, plyne, že žalobkyně sdělila žalovanému, že kontokorentní úvěr byl zrušen a dluh byl zesplatněn k , datum, . Žalovaný byl vyzván, aby neprodleně zaplatil částku , částka, (nepovolené přečerpání úvěru , částka, + řádné úroky a zákonné úroky z prodlení , částka, ).11. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, zaslala mu žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne , datum, předžalobní upomínku – odeslanou doporučeně jak vyplývá z podacího archu.12. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se smlouvou o účtu zavazuje ten, kdo vede účet, zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na základě Rámcové smlouvy vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet, poté byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2665 a následující o. z., který je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i spotřebitelským úvěrem. Úvěrovou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr na běžném účtu do výše limitu , částka, a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit. Žalovaný však neplnil své povinnosti ze smlouvy – jednak povinnost udržovat zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc, jednak na kontokorentním úvěru vyčerpal více, než byl povolený limit, a překročený povolený limit neuhradil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z čl. 3.2 Smlouvy o úvěru, a žádala zaplacení celé dlužné částky včetně sjednaných úroků a poplatků. Proto žalovanému ke dni zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni na jistině částku , částka, spolu se sjednaným úrokem ve výši 15 % ročně. Jelikož žalovaný dluh dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem.15. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru.16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .