5 C 253/2020-22 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne 23. 7. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 056 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 29. 8. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 2 779,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem od 22. 8. 2017 do 26. 12. 2019 ve výši 8 258,85 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 14 975,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z jistiny 14 975,52 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 11. 7. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal půjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 8. 2017. Při uzavření smlouvy si žalovaný dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 16. 3. 2017. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na jistině 14 975,52 Kč, na poplatku za administrativní činnost 248,30 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 525,92 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění 306,26 Kč. Pohledávka byla dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, v průběhu řízení na svoji obranu netvrdil žádné skutečnosti a nenavrhnul provedení žádných důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 11. 7. 2016 smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytl částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal s půjčkou vrátit souhrnný poplatek ve výši 11 100 Kč jako součet kapitalizovaných úroků v částce 2 100 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso v částce 6 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Při uzavření smlouvy si žalovaný dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 406 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (ze smlouvy o půjčce [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 6. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze [číslo]„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 12. 2019 bylo žalovanému oznámeno (z dopisu o oznámení a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku). 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne 11. 7. 2016 listinu s názvem smlouva o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzal částku 15 000 Kč. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl uhradit 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách. Poslední splátka měla být uhrazena dne 21. 8. 2017. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku 6 450 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaného byla dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho neuhradil. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ aplikovatelný ZoSÚ“). Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce [číslo] podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 11. 7. 2016 je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí zkoumala. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že řádně zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila a zbavila se své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v jakém směru má doplnit důkazy za situace, kdy doplnění žaloby (vč. zákaznické karty) soud shledal nedostatečným. Odročení jednání za tímto účelem nebylo s ohledem na koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. možné, přičemž k podmíněné žádosti žalobkyně uvedené v jejím podání, doručeném soudu dne 6. 3. 2020, soud nemohl ve smyslu § 41a odst. 2 o.s.ř. přihlédnout. 11. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že zmínky ve smlouvě o půjčce, v nichž žalovaný potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně