4 C 322/2020-23 — Okresní soud v Benešově

Dne 11. 9. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne 29. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku ve výši 5 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to zaregistrováním na internetových stránkách žalobkyně www.pujcka7.cz. Při registraci žalovaný uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu a odsouhlasil znění Všeobecných obchodních podmínek. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí zápůjčky a žalobkyně zápůjčku schválila. Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému dne 29. 10. 2018 převedena zápůjčka ve výši 5 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem nejpozději do 12. 11. 2018. Žalovaný však zápůjčku ve sjednané době nevrátil a dnem 12. 11. 2018 se dostal do prodlení s její úhradou. Na výzvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný nereagoval. [právnická osoba], pohledávku za žalovaného postoupila smlouvou o postoupení ze dne 30. 1. 2019 na [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Tato společnost následně smlouvou o postoupení ze dne 21. 2. 2019 pohledávku postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou nereagoval. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhá uhrazení jistiny zápůjčky ve výši 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 13. 11. 2018 do zaplacení. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na Kypru, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.). Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce č. 263134, výpisů z účtu a všeobecných obchodních podmínek vzal soud za prokázané, že účastnici uzavírali dne 29. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč převodem na bankovní účet. Dále byl proveden důkaz smlouvami o postoupení ze dne 30. 1. 2019 a 21. 2. 2019, oznámením o postoupení ze dne 30. 5. 2019 včetně podacího archu a předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020 včetně podacího archu. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 a násl. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 5 000 Kč, neboť strany mezi sebou uzavíraly smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně plnila. Smlouvu však soud vyhodnotil jako neplatnou, protože žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V tomto směru tedy neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní (viz nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018). Jestliže věřitel plnil na základě neplatné smlouvy, má nárok na vrácení toho, o co se dlužník na jeho úkor obohatil. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a zbývá mu uhradit částku 5 000 Kč, proto soud žalobě v této části vyhověl. Žalovanému se výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu od žalobkyně ze dne 7. 5. 2020, musela dostat do jeho dispozice nejpozději dne 25. 5. 2020. Žalovaný měl plnit do 1. 6. 2020, a protože nezaplatil, je od 2. 6. 2020 v prodlení. Od tohoto data tedy soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z poskytnuté částky v zákonné výši. Ve zbylé části soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci ohledně jistiny dluhu úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátkyní, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.