5 C 321/2020-28 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 11. 2014 uzavřela její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále jen„ [anonymizováno]“), se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované převodem na bankovní účet zápůjčku ve výši 1 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], a to formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami a uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 29. 11. 2014. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do uvedeného data zápůjčku nesplatila, a proto dne 29. 11. 2014 nastala splatnost dluhu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 21. 12. 2017 postoupena žalobkyni. Žalovaná i přes upomínání na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení zápůjčky ve výši 1 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky (30. 11. 2014) do zaplacení. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [země], jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne 12. 12. 2012, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“)). 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce – internetového formuláře, včetně všeobecných obchodních podmínek, příkazu k úhradě a výpisu z účtu věřitele vzal soud za prokázané, že žalovaná požádala, prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na webových stránkách [anonymizováno], o poskytnutí zápůjčky a na základě této žádosti byla žalované dne 12. 11. 2014 poskytnuta zápůjčka ve výši 1 000 Kč, a to převodem na bankovní účet uvedený v žádosti. Odesláním žádosti žalovaná potvrdila, že se seznámila se všeobecnými obchodními podmínkami [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 180 Kč do 29. 11. 2014. Žalovaná se však dostala do prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně příloh soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Předžalobní upomínkou včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k dobrovolné úhradě dluhu. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 15. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované předmětnou zápůjčku splácet, a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou a rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 1 000 Kč a žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila. Žalované tak zůstala povinnost vydat žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Ve zbývajícím rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč od 30. 11. 2014 do 31. 12. 2020 soud žalobu zamítl, neboť byl požadován za období, kdy částka nemohla být, s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, splatná. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, sestávající z odměny advokátky za 3 úkony právní služby podle § 14b písm. c) bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), trojnásobku paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokátka žalobkyně plátcem. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.