12 C 158/2022-93 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaných, aby vyklidili budovu [adresa] postavenou na pozemku parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], dále pozemek parc. č st. [číslo], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Nemovitost“). Uvedla, že Nemovitost (s výjimkou pozemku parc. [číslo]) je ve spoluvlastnictví žalobkyně a pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum] s tím, že každý z nich je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½. Žalobkyně dále uvedla, že s panem [příjmení] byli manželé, po rozvodu manželství měla žalobkyně zájem řešit nejen vypořádání společného jmění manželů, ale i spoluvlastnictví předmětné Nemovitosti. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že ani ona, ani pan [příjmení] [jméno] neužívají, Nemovitost je v současné době užívána žalovanými, a to na základě dohody s panem [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s užíváním Nemovitosti žalovanými nesouhlasí a žalovaní nemají ani s žalobkyní, ani s panem [příjmení] uzavřenu žádnou písemnou nájemní smlouvu, navrhla, aby soud rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni Nemovitost vyklidit. Žalobkyně žalované písemně vyzvala k vyklizení předmětné Nemovitosti, ti ji však dosud nevyklidili a i nadále ji užívají. Na podporu svého tvrzení, že žalovaní věděli o tom, že žalobkyně nesouhlasí s tím, aby žalovaní [příjmení] užívali, žalobkyně poukázala na soudní spor vedený zdejším soudem pod spisovou značkou [spisová značka], v němž se domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] představující nárok žalobkyně vůči žalovaným z titulu jejich užívání Nemovitosti. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a poukazovali na skutečnost, že Nemovitost užívají na základě dohody s panem [příjmení], kterému také za užívání Nemovitosti řádně hradí nájemné. Co se týče žalobkyně, tvrdili, že žalobkyně o tom, že Nemovitost užívají, věděla, a domnívali se proto (byli o tom ujišťováni panem [příjmení]), že s užíváním Nemovitosti žalovanými souhlasí. Co se týče nájemní smlouvy, uvedli, že smlouva sice nebyla uzavřena v písemné podobě, ale případné neplatnosti by se mohli dovolat pouze oni jakožto nájemci, nikoli pronajímatel, a to navíc jen do doby, než začne být smlouva plněna. 3. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], bylo zjištěno, že žalobkyně a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. 5. Dle kopií SMS komunikace probíhala v období března roku 2021 mezi žalobkyní a panem [příjmení] komunikace, ze které je zřejmé, že žalobkyně nesouhlasí s tím, aby žalovaní [příjmení] užívali a dále že bylo snahou pana [příjmení], aby byla mezi ním a žalobkyní jakožto spoluvlastníky Nemovitosti a žalovanými uzavřena nájemní smlouva, na základě které by bylo užívání Nemovitostí žalovanými smluvně upraveno. 6. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalované, aby Nemovitost vyklidili. Výzva byla 1. žalované doručena na adresu [adresa] adresu [obec a číslo] dne [datum] a 2. žalovanému dne [datum]. 7. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo užíváním Nemovitosti žalovanými bez jejího souhlasu, tedy bez platného právního důvodu. Uvedeným rozsudkem byla žaloba zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaných s tím, že podle ustálené judikatury je žalobkyně oprávněna požadovat vydání bezdůvodného obohacení pouze po druhém spoluvlastníkovi v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl nadužíval. Z důvodu podání odvolání žalobkyní rozsudek dosud nenabyl právní moci. 8. Žalobkyně dále jako důkaz navrhla protokol z jednání před odvolacím soudem ve věci vedené Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kde pan [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedl, že s žalobkyní skutečnost, že Nemovitost bude pronajímat, neřešil, žalovaní však o tom, že Nemovitost je ve spoluvlastnictví, věděli. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu. Žalobkyně a pan [jméno] [příjmení] jsou spoluvlastníky Nemovitosti (s výjimkou pozemku parc. č. st. [číslo]), a to každý podílem ve výši ½ (z výpisu z katastru nemovitostí). Nemovitost v současnosti užívají žalovaní, a to na základě ústní dohody s panem [příjmení]. Žalobkyně s užíváním Nemovitosti žalovanými nesouhlasí a vyzvala je proto, aby Nemovitost vyklidili (z výzvy ze dne [datum], včetně dokladu o doručení). Žalobkyně se zároveň ještě před podáním žaloby na vyklizení nemovitosti domáhala po žalovaných žalobou zaplacení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovaní užívají Nemovitost bez právního důvodu. Žaloba žalobkyně byla zamítnuta (z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaných), žalobkyně však proti rozsudku podala odvolání a rozsudek proto dosud nenabyl právní moci (z rozsudku [název soudu], č.j. [číslo jednací]). 10. Žalovaní byli podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučeni o povinnosti doplnit tvrzení o tom, z jakých konkrétních skutečností dovozují své oprávnění [příjmení] užívat, pokud tvrdí existenci nájemní smlouvy, pak doplnit tvrzení o tom, s kým, kdy, jakou formou a s jakým konkrétním obsahem taková smlouva byla uzavřena, dále jsou povinni tvrdit skutečnosti o tom, zda, kdy a kým, s jakým konkrétním obsahem před počátkem užívání nemovitosti nebo v průběhu užívání nemovitostí došlo k dohodě spoluvlastníků nemovitostí o tomto způsobu jejího využití, tedy tvrdit skutečnosti, ze kterých vyplývá, že jsou na základě dohody spoluvlastníků nemovitostí žalovaní oprávněni tuto nemovitost užívat. 11. Na uvedené poučení žalovaní reagovali tvrzením, že své právo Nemovitost užívat dovozují z jednání s panem [příjmení], resp. z nájemní smlouvy, kterou s ním uzavřeli v ústní podobě a dále z tvrzení pana [příjmení], který jim sdělil, že žalobkyně o ujednaném ví a že s ní tedy nemusí nijak jednat. K prokázání svého tvrzení navrhli jako důkaz provedení výslechu svědka [jméno] [příjmení]. 12. Soud v souladu s návrhem žalovaných provedl důkaz svědeckou výpovědí pana [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalobkyně a spoluvlastníka Nemovitosti. Svědek uvedl, že Nemovitost přenechal do užívání 1. žalované na základě ústní dohody, písemná dohoda uzavřena nebyla. Žalobkyně u jednání s 1. žalovanou nebyla, o užívání Nemovitosti 1. žalovanou se dozvěděla až v září nebo říjnu roku 2019 od sousedů. Svědek žalobkyni o užívání Nemovitosti 1. žalovanou neinformoval. S žalobkyní se pokoušel následně jednat o uzavření nájemní smlouvy, k dohodě však nedošlo. S žalobkyní se nejprve snažili o majetkové vypořádání s tím, že to vypadalo, že Nemovitost připadne do výlučného vlastnictví svědka, který žalobkyni vyplatí, následně však žalobkyně svůj postoj změnila, chce si svůj podíl ponechat a Nemovitost pronajímat. 13. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 15. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 16. Podle § 1121 o. z. je každý ze spoluvlastníků úplným vlastníkem svého podílu. 17. Podle § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. 18. Podle § 1116 odst. 1 o. z. se při rozhodování o společné věci hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. 19. Podle § [číslo] odst. 1 o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou svých hlasů. 20. Podle § 1760 o. z. skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává. 21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 26/2009I když byt v obytném domě odpovídá svou velikostí ideálnímu podílu podílového spoluvlastníka, nemůže podílový spoluvlastník uzavřít sám platně nájemní smlouvu ohledně takového bytu. 22. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že pouhý souhlas některých ze spoluvlastníků s tím, aby společnou věc užívala třetí osoba, nečiní toto užívání oprávněným zásahem do výkonu (spolu) vlastnických práv spoluvlastníka, který s tím nesouhlasil. 23. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru,