4 C 244/2022-58 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 56 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] měsíční POJ [číslo], jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostní zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] s tím, že poslední splátka byla ve výši [částka]. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky žalované právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení ve výši [částka] a sankčních poplatků ve výši [částka]. Před postoupením žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila celkem částku ve výši [částka]. 2. Pohledávka za žalovanou uvedená shora pod bodem [číslo] byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku [částka] a příslušenství tvořené smluvním úrokem ve výši 56 % ročně z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, z prvního ústního jednání se omluvila, ale k nařízenému druhému jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem D S0 HC měsíční POJ [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce s žalovanou v částce [částka] s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit společnosti poplatek v částce [částka] v 52 týdenních splátkách po [částka] s tím, že poslední splátka byla stanovena na částku [částka] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství. 5. Z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalované bylo zjištěno, že proti ní bylo v roce 2021 vedeno jiné řízení o zaplacení pohledávky ve výši [částka] a dále je proti ní vedeno další řízení o zaplacení pohledávky ve výši [částka], dále jsou proti ní vedena exekuční řízení v souvislosti s neplněním uložených povinností. 6. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Dle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnila, neboť nehradila řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná zůstala žalobkyni dlužna na daný úvěr celkovou částku [částka] s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatila a na upomínku žalobkyně nereagovala. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 9. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované další úrok (přesahující 35 %) ve výši 21 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, odměnu za dva úkony právní služby po [částka] (účast při ústním jednání dne [datum] a dne [datum]), celkem [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a náhradu hotových výdajů za dva úkony po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 4 vyhlášky. To vše je navýšeno o soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšeno o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Cestovné ani náhradu za promeškaný čas soud žalobkyni nepřiznal, neboť jej žalobkyně nepožadovala, ani nevyčíslila. Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužná pohledávka ze smlouvy o úvěru. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů produktů poskytovaných žalobkyní.