4 C 455/2022-33 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalovanému žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne [datum] žalovaný podepsal smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný řádně neplnil své závazky vyplývající ze smlouvy, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, čímž vznikla nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši [částka] O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný se dále zavázal pro případ prodlení s nehrazením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto tak, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty ve výši [částka] a výši [částka], když tato částka představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalovaného trvalo i po datu [datum] a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení svého dluhu z titulu smluvní pokuty ve výši [částka], tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum], na kterou nijak nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne [datum] účastníci podepsali listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka]. V článku 6 pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalovaného (ze smlouvy o úvěru, ze splátkového kalendáře, z formuláře pro standardní informace o úvěru, z prohlášení o splnění povinnosti úvěrujícího). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum] (z oznámení ze dne [datum]). Žalovanému byla soudem uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím a částku [částka]. Rozsudek nabyl právní moci [datum] (z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Na předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný nereagoval (z předžalobní upomínky a z podacího archu). 4. Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo již od roku 2010 vedeno přes dvacet řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v této souvislosti jsou proti němu vedena i exekuční řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba] částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru (z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Žalovanému byla dále uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení taktéž z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru (z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] podepsaná žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala 14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, ž