4 C 98/2022-29 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě (online) tzv. verifikační platbou, tedy tím, že žalovaný provedl verifikační platbu ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně, čímž souhlasil s uzavřením smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného a následně úvěr žalovanému poskytla tak, že částku [částka] zaslala na účet, ze kterého byla odeslána verifikační platba. Žalovaný však úvěr neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, dle podmínek smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nehradil a na předžalobní upomínku ze dne [datum] nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka], nesplaceného úroku ve výši [částka], neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení z částky [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy žalovaný obdržel převodem na účet celkem částku [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr v částce [částka] do [datum], který však neuhradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu s podmínkami smlouvy právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, a konečně náklady s vymáháním dlužné částky spojené. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne [datum]. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, výpisu z účtu [anonymizováno], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy se seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Dále soud z výpisu zapsaných věcí u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému zjistil, že proti němu mimo jiné byla vedena další tři řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a v souvislosti s neplněním uložených povinností také exekuční řízení. 4. Při právním hodnocení věci soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku č. 89/2014 Sb. (dále jen o. z.), účinného od 1. 1. 2014, a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § [číslo] odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena se spotřebitelem, vycházel soud rovněž z ustanovení z.č. zák. č. 257/2016 Sb., v platném znění. Podle § 86 odst.1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dle zákona má poskytovatel poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce druhého téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatné dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zabýval se dále soud posouzením věci podle § 2991 o. z., zda u žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] dne [datum], přičemž žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, kolik žalovaný na dlužnou částku uhradil, čímž nedostála svým procesním povinnostem dle § 101 odst. 1 o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř. a zároveň, tím že se nedostavila k ústnímu jednání, se zbavila možnosti být soudem poučena o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Soud tak nemohl věc posoudit a rozhodnout ani podle ustanovení ob