4 C 102/2023-18 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku a smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem výdajového pokladního dokladu. Žalovaná poskytnutou půjčku řádně nesplácela a právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku [částka]. Pohledávku za žalovanou postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalovaná z dlužné částky, ani přes předžalobní výzvu žalobkyně, kterou žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do [datum], ničeho neuhradila. Žalobkyně uplatnila nárok na vrácení nesplacené části jistiny [částka] a spolu s ní požaduje i zákonný úrok z prodlení, a to od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí právní předchůdce žalobkyně poskytl půjčku ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s náklady ve výši [částka] ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] (ze smlouvy o půjčce [číslo]). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky [částka] v hotovosti (z dokladu o vyplacení půjčky). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky a současně ji informovala o postoupení pohledávky (z předžalobní upomínky, včetně podacího lístku). 4. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku (dále jen o.z.), účinného od 1.1.2014, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o bezdůvodném obohacení a o prodlení dlužníka. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce druhého téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši [částka], neboť strany mezi sebou uzavíraly smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně plnila. Smlouvu však soud vyhodnotil jako neplatnou, protože žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V tomto směru tedy neunesla břemeno tvrzení, ani důkazní (viz nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018). Jestliže věřitel plnil na základě neplatné smlouvy, má nárok na vrácení toho, o co se dlužník na jeho úkor obohatil. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni uhradila pouze částku [částka], má povinnost vydat žalobkyni ještě částku ve výši [částka]. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.