4 C 197/2023-42 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 825,46 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč převodem na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni jistinu a úrok z poskytnutého úvěru, konkrétně 991,53 Kč měsíčně a to vždy ke konkrétnímu dni v měsíci. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Žalobkyně tak využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovanému zaslala oznámení o prohlášení úvěru za splatný. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 37 577,25 Kč Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 379 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 554,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 214,17 Kč, poplatkem spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 2 100 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 37 577,25 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 3 379,07 Kč od [datum] do zaplacení. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně dále obecně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, které uvedl do Žádosti o úvěr. Tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, nahlédnutím do [anonymizována dvě slova] a insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra a jiné. Zároveň zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Na základě uvedeného dospěla žalobkyně k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. 2. Žalovaný uvedl, že si je svého dluhu vědom, ale dostal se do finančních potíží a nemohl jej splácet. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala jeho schopnost úvěr splácet. Dotazovala se na výši příjmu, a životní poměry žalovaného. V té době pobíral invalidní důchod ve výši 6 500 Kč, bydlel na ubytovně a kromě důchodu jiný příjem neměl. Bydlení mu je hrazeno OSSZ. Nevěděl, jak přišel pracovník banky na to, že jeho čistý měsíční příjem nebo příjem domácnosti činí 100 000 Kč. Pobíral jen důchod, měl několik nesplacených exekucí, což pracovníkovi banky„ vyjelo z počítače“. Nicméně úvěr mu přesto poskytli. U žalobkyně měl zároveň zřízen běžný účet, ze kterého mu odcházely platby na splátky úvěru. V době, kdy si půjčoval od žalobkyně, měl i jiné tzv. rychlé půjčky. Pravděpodobně od [právnická osoba], půjčku od žalobkyně si bral, aby předchozí půjčky alespoň částečně zaplatil. Žalobkyni uhradil asi 3 splátky. Závěrem uvedl, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru – expres půjčka vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru v částce 39 000 Kč s tím, že první den, ke kterému může dojít k čerpání, byl stanoven na [datum] a žalovaný se zavázal úvěr hradit společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 991,53 Kč vždy k 15. Dni kalendářního měsíce počínaje [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit roční úrokovou sazbu 22,50 %, roční procentní sazbu nákladů ve výši 26,76 %. Celkově měl žalovaný zaplatit částku ve výši 71 234,93 Kč (ze smlouvy o úvěru, [anonymizováno] půjčka [číslo]). Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 3 086,47 Kč (z výpisů z účtů ze dne [datum], [datum], [datum] a amortizace), výši splaceného dluhu potvrdil i žalovaný v průběhu jednání. Součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (z Všeobecných produktových podmínek). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní upomínky včetně podacího archu). 4. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr zpracované osobním bankéřem, ze které zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem činil 6 503 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 100 000 Kč, přitom bylo uvedeno, že počet zdrojů příjmu je jeden, ostatní měsíční jiné náklady činí 0 Kč, žalovaný nemá jiné splátky, nemá žádnou vyživovací povinnost. K těmto údajům byl doložen doklad o přiznání invalidního důchodu ve výši 6 503 Kč (z oznámení ČSSZ ze dne [datum]). Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že byly nařízeny 4 exekuce, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Z vyjádření procesu posouzení úvěryschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z doloženého čistého příjmu 6 503 Kč a dále z údajů, že žalovaný je rozvedený, žije sám, má jediný zdroj příjmu, čistý měsíční příjem domácnosti činí 100 000 Kč, žije ve vlastním domě či bytě, podíl žalovaného na nákladech na bydlení činí 25 %. Na základě těchto údajů byl úvěr schválen. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby byl