4 C 24/2023-25 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. V odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Tvrdila, že byl úvěr poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Žalobkyně si nárokovala též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to podle čl. IV. předmětné smlouvy. Nárok žalobkyně se tak skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a uvedených poplatků v celkové výši [částka], splatné nejpozději dne [datum], s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti pohledávky. Dále uvedla, že úvěr byl poskytnut skrze internetové stránky žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný souhlasil se smlouvou a s podmínkami. Žalobkyně na to ze svého účtu na účet žalovaného poskytla úvěr ve výši [částka]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil žádnou částku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na bankovní účet při uzavření smlouvy částku [částka]. Úroková sazba nebyla sjednána. Doba splatnosti půjčky byla sjednána do [datum]. Celková částka poplatku ze sjednání úvěru byla stanovena na [částka] a celkem měl žalovaný zaplatit [částka]. Z potvrzení o platbě vzal soud za prokázané, že dne ze dne [datum] byla žalobkyní žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. 4. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla žalobkyně pouze, že toto posoudila úspěšně a poskytla úvěr v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak vyplývá, že žalovaný žije v domácnosti s dalšími dvěma osobami, má pravidelný měsíční příjem [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka]. Rezervu pro výdaje stanovil na [částka] a dospěl k disponibilnímu příjmu žalovaného ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalovaného nebyla jinak zkoumána. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne [datum] pomocí elektronických prostředků listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, podle níž mu žalobkyně poskytla převodem na jeho účet celkem částku [částka] Tyto listiny obsahovaly ujednání, podle nichž byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatky ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaný, ani přes výzvu k plnění, dle tvrzení žalobkyně neuhradila žádnou částku. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti, již však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem si informace poskytnuté žalovaného ověřovala. 6. Dále z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému bylo zjištěno, že je proti němu vedeno exekuční řízení v souvislosti s neplněním uložených povinností. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoum