4 C 313/2023-30 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 15 750 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a za doplňkovou službu životního pojištění částku 360 Kč. To vše se zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 396 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný svůj smluvní závazek nehradil řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena ke dni [datum], úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 064,46 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,38 % ročně. Žalovaný do okamžiku postoupení uhradil pouze částku 8 760 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 19 000 Kč skládající se z jistiny ve výši 12 064,46 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 446,90 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 238,64 Kč. Po postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku již ničeho hrazeno. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 064,46 Kč, dlužných úhrad kapitalizovaných úroků ve výši 11 074,09 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 363,31 Kč, úroků ve výši 25,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 064,46 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 064,46 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, a to jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 1. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti v částce 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit společnosti jistinu, administrativní poplatek ve výši 2 600 Kč, úrok ve výši 2 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso ve výši 5 200 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 360 Kč, celkem 23 760 Kč v 60 týdenních splátkách po 396 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na [datum] Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). 2. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smluv, soud provedl důkaz žádostí o úvěr, karta zákazníka, která byla vyplněna a podepsána žalovaným dne [datum], soud zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí s rodiči, má jednu vyživovací povinnosti, je v pracovním poměru u [anonymizována dvě slova] s příjmem 25 000 Kč. Výdaje odhadl celkovou částkou 13 200 Kč, z nichž interní splátky činí 1 200 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč, výživné 2 500 Kč. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a výplatní pásku, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí [spisová značka], (PR [číslo] s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti