6 C 24/2023-41 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Pelhřimově domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Uvedla, že žalovaná dne [datum] způsobila poškození zdraví panu [jméno] [příjmení] tím, že ho udeřila rukou do obličeje, ve které držela skleničku a způsobila mu tak zranění, které si vyžádalo léčení. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, náklady na ambulantní péči, náklady na léky a náklady na dopravu v celkové výši [částka]. Odpovědnost žalované vyplývá z vyrozumění Obecního živnostenského úřadu a přestupkového odboru Městského úřadu Pacov ze dne [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky dne [datum], na kterou žalovaná nereagovala. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a danou věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud hodnotil důkazy každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Z vyrozumění Městského úřadu Pacov ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] v době od 00:00 do 01:00 hod. v [obec] v nedbalosti udeřila poškozeného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], do obličeje rukou, ve které držela skleničku, čímž mu způsobila tržnou ránu dolního rtu a drobné kožní oděrky na levé tváři, přičemž toto zranění si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici. Správní orgán vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení soud zjistil, že žalobkyně si za ambulantní péči vyčíslila částku [částka], za dopravu částku [částka] a za léky na receptech částku [částka], celkem [částka]. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] za zranění způsobené [jméno] [příjmení]. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Podle ustanovení § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaná svým protiprávním jednáním způsobila zranění poškozenému, přičemž léčení tohoto poškození zdraví si vyžádalo náklady ve výši [částka], které uhradila žalobkyně. Právo na toto plnění vůči žalované přešlo na žalobkyni. Z těchto důvodů soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, tedy i včetně příslušenství pohledávky – úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení, požadovaná žalobkyní odpovídá zákonným ustanovením o výši úroku z prodlení, žalovaná je pak v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně ode dne [datum], tedy ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty, kterou žalobkyně určila žalované k uhrazení pohledávky ve vyúčtování nákladů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) po [částka] (celkem [částka]) dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady a soudní poplatek ve výši [částka]. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.