8 C 322/2023-37 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 12 750 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného úvěru. V žalobě uvedla, že žalované na základě její žádosti ze dne [datum] poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč splatný do [datum]. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni za poskytnutí úvěru poplatek. Úvěruschopnost žalované byla kromě jiného posouzena prostřednictvím registru [anonymizováno], lustrací centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a také z informací získaných od žalované, výši svého příjmu doložila daňovým přiznáním za rok 2022. Žalobkyně z podkladů vypočetla průměrný čistý měsíční příjem žalované ve výši minimálně 49 200 Kč, výpočtem a porovnáním individuálních dat zjistila a ověřila měsíční výdaje žalované ve výši 8 599 Kč za bydlení a energie a 5 725 K4 na osobní výdaje. Žalobkyně rovněž vzala v potaz, že žalovaná v minulosti uzavřela s žalobkyní jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatila. Z registru [anonymizováno] byla u žalované jako pravidelná měsíční splátka zjištěna částka 14 322 Kč. Postup výpočtu žalobkyně rozvedla ve skóringové kartě. Totožnost žalované byla ověřena ověřovací 1 Kč platbou, kterou žalovaná odeslala dříve za účelem uzavření jiné úvěrové smlouvy, dále z kopií občanského průkazu. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, dále požaduje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 450 Kč, resp. 650 Kč a náhradu nákladů za inkasní řízení ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a zjistil následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, předsmluvního formuláře vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, a to elektronickou cestou. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč bezhotovostně převodem na účet žalované (z výpisu z účtu) a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 680 Kč, celkem 7 680 Kč do 30 dnů. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny úvěru a jednotlivé výše účelně vynaložených nákladů. Před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost žalované z kopie občanského průkazu a formou ověřovací korunové platby (z kopie OP, výpisem z účtu). Žalovaná dluh nehradila řádně a včas, proto jí žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu (z výzev k úhradě ze dne [datum], [datum]). Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva (z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz skóringovou kartou, výpisem z centrální evidence exekucí a daňovým přiznáním. Z těchto listin soud toliko zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy o úvěru prohlásila, že její příjem činí 49 200 Kč měsíčně, její výdaje činí 28 646 Kč (bydlení 6 599 Kč, energie 2 000 Kč, osobní 5 725 Kč, splátky jiných půjček 14 322 Kč). Uvedla, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Ve věci žalované není veden v evidenci exekucí žádný záznam. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná s žalobkyní uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 6 000 Kč. Do dnešního dne žalovaná z této částky ničeho neuhradila, a to i přes upomínku žalobkyně. 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala, jelikož ke svým tvrzením obsaženým v žalobě předložila pouze skóringovou kartou, jednu stránku daňového přiznání, výpis z centrální evidence exekucí. Své možnosti obdržet od soudu odpovídající poučení se neúčastí na jednání dobrovolně vzdala. 12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že i způsob, jakým žalobkyně popsala zkoumání úvěruschopnosti je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit, jelikož výpisy z dostupných registrů jsou pouze částí podkladů, které je nezbytné zkoumat. Pokud žalobkyně uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr prověřila nahlédnutím do databáze a z informací od žalované, resp. její příjem z daňového přiznání za rok 2022, není z kopie této listiny zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k závěru, že se jedná o daňové přiznání žalované a za jaké období. Soudu byla doložena kopie pouze jedné strany daňového přiznání, a to 2. oddílu, ze které kromě dílčího základu daně nelze zjistit nic relevantního. Jakým konkrétním způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost dostatečně v souladu se zákony a soudní judikaturou zkoumala, a zda vůbec, není zřejmé. Soud je přesvědčen, že proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobkyně v tomto smyslu žádné listiny soudu nepředložila. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dlu