13 C 54/2024-139 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka ve výši , částka, měla být hrazena ve splátkách po , částka, měsíčně vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Následně žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu, který byl vyčíslen na částku v celkové výši , částka, , která se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužných úroků ve výši , částka, , dluhu na platbách za doplňkovou službu , Anonymizováno, v částkách , částka, , , částka, a , částka, , nákladů za upomínky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , se zohledněním platby žalovaného ve výši , částka, . Dosud žalovaný uhradil toliko dvě splátky v celkové výši , částka, . Dlužnou částku žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán; žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, s pevnou výpůjční úrokovou sazbou 24,46 % ročně. Podmínky čerpání úvěru byly stanoveny tak, že částka ve výši , částka, bude vyplacena na účet žalovaného uvedený ve smlouvě do 5 pracovních dní od účinnosti smlouvy, částka ve výši , částka, bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, bude započtena na náklady vynaložené na vyřízení úvěru. Dále si smluvní strany sjednaly doplňkové pojištění , Anonymizováno, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit v 72 splátkách po , částka, splatných vždy do 15. dne v měsíci (z průvodních instrukcí z , datum, , ze souhlasu s inkasem, z potvrzení o provedení verifikační platby, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o zřízení doplňkové služby , Anonymizováno, včetně žádosti, z předsmluvních informací). Dne , datum, byla část jistiny ve výši , částka, vyplacena na účet uvedený žalovaným ve smlouvě a část jistiny ve výši , částka, dle smluvních ujednání na účet žalobkyně (z potvrzení o vyplacení úvěru a z potvrzení o doplatku dalšího úvěru, z přípisu , právnická osoba, .). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek, zaslala mu žalobkyně upomínky k úhradě (z upomínek z , datum, a , datum, včetně podacích lístků). V přípisech ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalovanému, že dluh byl zesplatněn a vyzvala jej k úhradě do , datum, , součástí byla též předžalobní výzva (z oznámení o zesplatnění úvěru, z předžalobní upomínky z , datum, spolu s podacím lístkem).4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, soud měl dispozici pouze žalobkyní předloženou přílohu č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, dle jejíhož obsahu žalovaný je svobodný, má jednu vyživovací povinnost k dítěti, je zaměstnán a udává příjem okolo , částka, měsíčně, a náklady na bydlení pak činí , částka, měsíčně. Jiné finanční závazky a sázky neuvádí. Žádné další informace a doklady ohledně osobních a majetkových poměrů žalovaného, jeho příjmů, měsíčních výdajů na bydlení a živobytí nebyly soudu předloženy.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Soud v této souvislosti vycházel z ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující pro zjištění skutkového stavu věci a následnou subsumaci skutkového stavu pod právní normu, jež má být na věc aplikována, pak jestliže ani po poučení soudem (§ 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.), resp. při absenci účastníka řízení na jednání, při kterém mu soud tudíž nemohl takové poučení poskytnout, zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k § 118a a 120 o. s. ř. o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti. Ve sporném řízení je následkem rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k § 114b a § 118a).16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení