4 C 166/2024-33 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , žalovaný měl tuto zápůjčku vrátit spolu s obchodním úrokem (ve výši , částka, ) a administrativním poplatkem (ve výši , částka, ) ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Jelikož žalovaný splátky řádně (v plné výši) nehradil, dostal se proto do prodlení s jejich úhradou, a tak žalobkyně následně zápůjčku ke dni , datum, zesplatnila. , adresa, 435,70 Kč představovala zesplatněnou jistinu (, částka, ), obchodní úrok (, částka, ), administrativní poplatek (, částka, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení (, částka, ), smluvní pokutu (, částka, ) a náklady na vymáhání pohledávky (, částka, ). Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku. Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezvýsledně. Žalovaný uhradil na zápůjčku celkem částku , částka, . Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce žalobkyně uvedla, že ji zkoumala. Podle informací sdělených od žalovaného vycházela z jeho měsíčního příjmu ve výši , částka, , a rovněž z jeho měsíčních výdajů v celkové výši , částka, (výdaje na bydlení u rodičů ve výši , částka, , výdaje na osobní potřeby ve výši , částka, a výdaje na splátky půjček ve výši , částka, ), k měsíčním výdajům žalobkyně připočetla ještě částku , částka, odpovídající životnímu minimu. Jednorázové výdaje žalovaného žalobkyně zkoumala na základě výpisů z účtu žalovaného za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o zápůjčce, obchodními podmínkami a sazebníkem úroků, poplatků a smluvních pokut bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem při úrokové míře 39 % p. a. a dále s měsíčním administrativním poplatkem ve výši , částka, , tzn. celkem se zavázal vrátit částku , částka, ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Dokladem o vyplacení zápůjčky bylo prokázáno, že žalobkyně zápůjčku žalovanému vyplatila na bankovní účet v den uzavření předmětné smlouvy. Oznámením o zesplatnění zápůjčky bylo prokázáno, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně zápůjčku ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Vyčíslením pohledávky včetně splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil celkem částku , částka, . Výzvami včetně předžalobní upomínky bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzývala.Bankovním výpisem klienta, první stranou dohody o změně pracovní smlouvy a výplatní páskou žalovaného za únor , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný měl v únoru , Anonymizováno, kladný konečný zůstatek na bankovním účtu ve výši , částka, , a to pouze v důsledku příjmů z několika nebankovních úvěrů, obdobně tomu bylo i v následujících měsících, tj. březnu i dubnu , Anonymizováno, . Průměrný příjem ze zaměstnání v měsících leden až březen , Anonymizováno, měl žalovaný , částka, . Výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému včetně rozsudků ve věcech vedených pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, bylo prokázáno, že je (bylo) proti žalovanému vedeno několik občanskoprávních řízení o zaplacení příslušných částek, vyplývajících z úvěrů mu poskytnutých ještě před poskytnutím předmětné zápůjčky v této věci.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně sice správně a dostatečně ověřila tvrzený příjem žalovaného ze zaměstnání (prostřednictvím výplatní pásky a výpisů z jeho bankovního účtu), nicméně tvrzené výdaje žalovaného již ověřila nedostatečně. Ze zmíněných výpisů z bankovního účtu žalovaného mělo být žalobkyni totiž zřejmé, že žalovaný každý měsíc přijímá platby od poskytovatelů nebankovních úvěrů, a proto měla výdaje tvrzené žalovaným ověřovat o to důkladněji. Žalovaný, jak vyplynulo z dokazování, rozhodně v době uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce nebyl úvěruschopným, resp. schopným zápůjčku dlouhodobě splácet a splatit.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o zápůjčce absolutně neplatnou, podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný dosud uhradil celkem částku , částka, . Z uvedeného vyplývá, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného nedošlo, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.