4 C 167/2024-53 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, .“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost ve výši , částka, , kterou se zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši , částka, (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, úhrada za administrativní činnost a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště). Na celkovou částku , částka, , kterou byla žalovaná povinna žalobkyni splatit ve 20 měsíčních splátkách po , částka, , uhradila žalovaná celkem částku , částka, . Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy na základě této smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady a podpisem žalované.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání prostřednictvím své matky, neboť aktuálně je u zdejšího soudu vedeno řízení o omezení svéprávnosti žalované, kdy uvedla, že smlouvu vyplňovala zprostředkovatelka předmětného úvěru. Příjmy žalované v podobě invalidního důchodu třetího stupně a sociálních dávek (příspěvků na péči o postiženou osobu) odpovídaly skutečnosti, avšak výdaje na bydlení a energie byly zkresleny. Rodina žalované žije v nájemním bytě ve , Anonymizováno, , kde platí měsíčně částku , částka, za nájem (a část služeb) a částku , částka, za elektřinu. Otec žalované měl v roce , Anonymizováno, měsíční příjem , částka, , zatímco matka žalované měla příjem , částka, , příjem obou rodičů žalované se skládal ze starobního důchodu a přivýdělku. V té době spláceli několik půjček v celkové výši zhruba , částka, s přibližnou měsíční splátkou , částka, .3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Kopií výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo prokázáno, že je společností zapsanou v obchodním rejstříku, kdy předmětem jejího podnikání je mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalované částku , částka, a žalovaná se ji zavázala splatit ve 20 měsíčních splátkách po , částka, , žalovaná se tedy vedle jistiny zavázala zaplatit úrok ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, . uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, . zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne , datum, . Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, kopií dopisů zaslaných žalované, dopisem s návrhem na mimosoudní řešení a předžalobní upomínkou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k uhrazení jejího dluhu, přičemž naposledy vyzvala žalovanou ke splacení dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, .4. Ze žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaná v této žádosti uvedla, že má celkový měsíční příjem ve výši , částka, (invalidní důchod, sociální dávky a ostatní státní příspěvky) a celkové měsíční výdaje ve výši , částka, (na bydlení včetně energií , částka, , na dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, , na srážky ze mzdy včetně výživného , částka, a na splátky stávajících půjček , částka, ). Dále uvedla, že bydlí v nájemní bydlení, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost a má základní vzdělání. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalované, bylo zjištěno, že proti žalované bylo vedeno mimo jiné několik řízení o zaplacení pohledávek v různých výších od různých společností, a dále že je u téhož soudu vedeno pod sp. zn. , spisová značka, řízení o omezení svéprávnosti žalované.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, uzavřená dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila zejména výdaje žalované, jelikož tvrzené výdaje její domácnosti ve výši , částka, měsíčně se jeví soudu jako nereálné, přičemž se jako nereálné mohly a měly jevit i poskytovatelce úvěru, a proto měly být prověřeny o to důkladněji. Žalovaná totiž v žádosti o úvěr mj. uvedla jako měsíční výdaj na bydlení částku pouze , částka, , ačkoli uvedla, že žije v nájemním bydlení, a zároveň že splácí jiné půjčky s celkovou měsíční splátkou ve výši , částka, . Žalovaná, jak vyplynulo z dokazování, rozhodně v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru nebyla úvěruschopnou, resp. schopnou úvěr dlouhodobě splácet a splatit. Nadto lze dodat, že při ověřování úvěruschopnosti se nelze spoléhat pouze na tvrzení žadatelky o úvěr.11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná dosud uhradila celkem částku , částka, . Z uvedeného vyplývá, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení pod