4 C 212/2024-26 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši , částka, (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ). Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný řádně a včas neplnil závazky vyplývající ze smlouvy. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Po postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové míře 21,39 % ročně a zákonných úroků z prodlení při úrokové míře 11,75 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Přehledem plateb (tabulkou umoření) bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky. Seznamem věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému nebylo prokázáno ničeho relevantního pro rozhodnutí v této věci.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznické karty (žádosti o úvěr) zjištěno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je podnikatel/OSVČ, kdy provádí přípravné a dokončovací stavební práce, přičemž má pravidelný měsíční příjem , částka, . Dále uvedl, že má odhadované výdaje ve výši , částka, měsíčně a k tomu výdaje na externí splátky ve výši , částka, měsíčně, bydlí v nájmu, je rozvedený a má učňovské vzdělání.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zaznamenáním informací získaných od žalovaného do jeho zákaznické karty, ověřením těchto informací příslušnými doklady, a i samotným podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazů, tedy zejména ze žádosti o úvěr (zákaznické karty) nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala. Nadto lze uvést, že tvrzené odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši , částka, měsíčně jsou zjevně nereálné, neboť žalovaný v době žádosti o úvěr bydlel dle jeho tvrzení v nájemním bydlení.16. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně