4 C 213/2024-26 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou byla nejprve dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „první úvěr“), následně byla dne , datum, uzavřena mezi stejnými osobami smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „druhý úvěr“). Obě částky byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, a , částka, , poplatek za zpracování úvěru ve výši , částka, a , částka, , a nakonec poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, a , částka, . První úvěr se žalovaná zavázala splatit ve 12 měsíčních splátkách po , částka, , druhý úvěr pak ve 21 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze smluv, neboť na první úvěr uhradila pouze částku , částka, , a na druhý úvěr pouze částku , částka, . Pohledávky za žalovanou postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně tedy v žalobě požadovala ve vztahu k prvnímu úvěru zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové míře 18,44 % ročně a zákonných úroků z prodlení při úrokové míře 8,5 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Ve vztahu k druhému úvěru požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové míře 21,39 % ročně a zákonných úroků z prodlení při úrokové míře 8,5 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Smlouvami o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami a kartami zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely nejprve dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované první úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, ve 12 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Následně dne , datum, uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované druhý úvěr rovněž ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, ve 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Přehledem plateb (tabulkami umoření) bylo prokázáno, že žalovaná na první úvěr uhradila částku , částka, a na druhý úvěr částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o úplatě za postoupení pohledávky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky u obou úvěrů.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet (žádostí o úvěr) zjištěno, že žalovaná v žádosti o první úvěr uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené s čistým příjmem , částka, měsíčně, má výdaje na externí splátky ve výši , částka, měsíčně a další odhadované výdaje ve výši , částka, měsíčně, žije s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodná a vyživuje jednu osobu. V žádosti o druhý úvěr následně uvedla, že pracuje na plný úvazek jako kadeřnice s čistým příjmem , částka, měsíčně, má výdaje na interní splátky ve výši , částka, měsíčně a další odhadované výdaje ve výši , částka, měsíčně, bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná a vyživuje jednu osobu. Kromě toho v obou žádostech žalovaná uvedla, že její domácnost má další čisté příjmy ve výši , částka, měsíčně.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez so