4 C 295/2024-47 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovanou byla nejprve dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavřením smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy (dále též „první úvěr“), následně dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelského úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná opět potvrdila svým podpisem smlouvy (dále též „druhý úvěr“). V souvislosti s poskytnutým prvním úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši , částka, (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ). Celkovou částku na první úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . V souvislosti s poskytnutým druhým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i poplatek ve výši , částka, (kapitalizované úroky za sjednanou dobu úvěru ve výši , částka, , poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, ). Celkovou částku na první úvěr se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Žalovaná řádně a včas neplnila závazky vyplývající ze smluv. Obě pohledávky za žalovanou postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (s účinností ke dni , datum, ). Do postoupení pohledávek uhradila žalovaná na první úvěr částku , částka, a na druhý úvěr částku , částka, , přičemž po postoupení pohledávek již neuhradila ani na jeden úvěr ničeho. Žalobkyně tedy požadovala u prvního úvěru zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 20,79 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 15 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. U druhého úvěru žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina ve výši , částka, a dlužná část poplatku ve výši , částka, ), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové sazbě ve výši 18,24 % ročně a úroků z prodlení při úrokové sazbě v zákonné výši 15 % ročně, u obou z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání, kdy uvedla, že si je vědoma svého dluhu vůči žalobkyni, nicméně se domnívá, že nebyla řádně zkoumána její úvěruschopnost v době uzavírání předmětných smluv. Obchodní zástupkyni sdělila, že bydlí v bytě v , adresa, , kde nájem je ve výši , částka, , přičemž celkový příjem domácnosti byl ve výši asi , částka, (, částka, přítelova výplata z důvodu exekucí a její rodičovský příspěvek ve výši cca , částka, ). V době uzavírání první smlouvy měla pouze jednu vyživovací povinnost, když se uzavírala druhá smlouva, tak měla již dvě vyživovací povinnosti. Příjem domácnosti byl však stejný. Neví, z jakého důvodu má v zákaznické kartě uveden příjem domácnosti , částka, . Zároveň uvedla, že je pravda, že žalobkyni podepsala soudní smír, ale nikdo jí celou věc nevysvětlil. Soudním smírem by se řešily pouze dvě její půjčky vůči žalobkyni, nikoliv její další závazky. Smír podepsala z důvodu, že jí bylo sděleno, že bude platit ještě více na nákladech řízení.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvami o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami a kartami zákazníka bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely nejprve dne , datum, uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované první úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, . Následně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované druhý úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka činila , částka, Přehledy plateb (tabulkami umoření) bylo prokázáno, že žalovaná na první úvěr uhradila částku , částka, a na druhý úvěr částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, (s účinností , datum, ) smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě předmětné pohledávky za žalovanou postoupeny žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek písemně. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení celkové dlužné částky na oba úvěry.4. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti bylo ze zákaznických karet (žádostí o úvěr) zjištěno, že žalovaná v žádostech o úvěry vždy uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, má jen jednu vyživovací povinnost, má učňovské vzdělání, je svobodná a žije s rodiči. V případě prvního úvěru v žádosti uvedla, že její čistý příjem je ve výši , částka, měsíčně (další čisté příjmy domácnosti uvedla , částka, ) a odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši , částka, . V případě druhého úvěru v žádosti uvedla, že její čistý příjem je ve výši , částka, měsíčně (další čisté příjmy domácnosti uvedla , částka, ) a odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši , částka, . Zároveň u druhé žádosti již uvedla, že má i spotřebitelské úvěry u jiné společnosti.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 věta první o. z. soud přih