8 C 41/2024-34 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , žalovaná měla tento úvěr splatit v měsíčních splátkách po , částka, . Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, dostala se do prodlení již s první splátkou splatnou dne , datum, , když ani přes následné upomínání ze strany žalobkyně ji žalovaná neuhradila, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se tak domáhala částky , částka, představující zesplatněnou jistinu, a dále zákonného úroku z prodlení z této částky a náhrady nákladů soudního řízení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku, z ústního jednání se omluvila. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že ji posuzovala tím, že porovnala příjmy a výdaje žalované se způsobem jejího plnění dosavadních dluhů, dále vyžádáním si od žalované občanského průkazu, druhého dokladu totožnosti, výpisu z bankovního účtu za poslední 3 měsíce a dodatečného dokladu o příjmech, a nakonec lustrací žalované v příslušných databázích.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: ze smluvní dokumentace a předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a kterou se žalovaná zavázala splatit úvěr spolu s úroky a poplatky ve 12 měsíčních splátkách po , částka, . Potvrzením o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, ve dvou platbách. Potvrzením o zaplacení verifikační platby bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni uhradila na dlužnou částku celkem pouze , částka, . Z upomínek, e-mailu, podacích lístků k upomínkám a z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání vyplynulo, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovanou k uhrazení příslušné dlužné částky, a to jak před zesplatněním úvěru, tak po jeho zesplatnění.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v doplnění žaloby uvedla poměrně mnoho tvrzení, nicméně soudu nepředložila žádný z dokumentů, které jí měly sloužit jako podklad k tomuto zkoumání, přičemž ze soudu nabídnutých a jím provedených důkazů rovněž nevyplynulo, že by žalobkyně nějakým způsobem zkoumala příjmy a výdaje žalované.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, . Jelikož žalovaná na tento dluh dosud uhradila částku v souhrnné výši , částka, , má povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšná a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, , sestávající se z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, , tj. za 3 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a nakonec z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , tj. po , částka, za každý úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu.