4 C 187/2025-30 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se zavázal splatit do , datum, , spolu se sjednanými úroky a poplatek za úvěr. Žalovaný však porušil svou povinnost úvěr splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas. Z důvodu prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení a úroku a poplatku sjednaného bez slevy. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, , která jí postoupila na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení částky , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal hradit nejpozději do , datum, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se zavázal splácet společně s úrokem. V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Právní předchůdce žalobkyně zaslal částku , částka, na účet žalovaného (z potvrzení o platbě). Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na společnost , právnická osoba, , která jí postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky (ze sms upomínek, z e-mailových upomínek). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku). Žalovaný o sobě uvedl, že je zaměstnaný na plný úvazek s příjmem , částka, měsíčně, bydlí v nájmu s nájmem ve výši , částka, měsíčně, za ostatní náklady vydá částku , částka, měsíčně (z profilu klienta). Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že žalovaný sází u sázkařských společností a obdržel finanční prostředky od jiných úvěrových společností (z výpisu z účtu žalovaného). Dále bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo od roku 2024 vedeno pět řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v této souvislosti byly proti němu vedena i exekuční řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalovanému).4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit.16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. , hodnota, , která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalovanému jistinu , částka, , jednalo se na straně žalovaného o