5 C 318/2025-61 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , jehož splatnost byla stanovena na dobu , datum, . Úvěr byl žalované poskytnut a žalovaná úvěr čerpala, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované úvěr poté, co prověřila její schopnost splácet úvěr. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu jak právním předchůdcem žalobkyně, tak i žalobkyní. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala. Mimosmluvní jednání odmítla, trvala na žalobě tak, jak byla podána.2. Žalovaná se z ústního jednání se omluvila, vyjádřila se však prostřednictvím právní zástupkyně. Ve vyjádření uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala její úvěruschopnost. V době poskytnutí úvěru ji měla jiné dluhy a dokonce probíhající exekuce. Dále uvedla, že je závislá a psychicky nemocná, léčí se v , podezřelý výraz, a zároveň probíhá jednání o omezení její svéprávnosti. S žalobkyní se snažila jednat o mimosoudním řešení sporu, žalobkyně to však odmítla. Podáním ze dne , datum, se pokusila o smírné řešení sporu, kde argumentovala neplatností uzavřené smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti a z důvodu její nemoci. Navrhla splacení pouze jistiny, která jí byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřel dne , datum, s žalovanou prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , k jehož zaplacení se žalovaná zavázala (ze smlouvy o úvěru a obchodních podmínek). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně zaslal dne , datum, na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru částku , částka, (z potvrzení o transakcích). Právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) úvěr zesplatnil dopisem ze dne , datum, . Dále s žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešla pohledávka vůči žalované na žalobkyni. (ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky bylo právním předchůdcem žalobkyně žalované oznámeno písemností ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku).4. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudil schopnost žalované, jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepředložila žádné důkazy.5. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, podepsaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumala.7. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdce žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Jakým způsobem a na základě jakých podkladů úvěruschopnost právní předchůdce žalobkyně zkoumala a zda vůbec, není zřejmé. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností.8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, , ze které žalovaná ničeho neuhradila (v řízení nijak nevyšlo najevo, že by žalovaná zaplatila nějakou částku), jedná se v této částce na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které by měla věřiteli vydat. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal zákonný úrok z prodlení z uvedené částky po dni následujícím doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo řádně prokázáno, že by před tímto datem žalovaná byla řádně vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení (upomínka, jejíž doručení žalované nebylo prokázáno, takovou řádnou k výzvou k vydání bezdůvodného obohacení není).9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu je téměř shodný.