8 C 296/2025-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (nesplacenou jistinu) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi její právní předchůdkyní – společností , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, , jelikož žalovaný poskytnutý úvěr ve výši , částka, do data splatnosti v plné výši nevrátil. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, , sídlem , adresa, , a žalovaný podepsali dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: , hodnota, “, na základě které mohl žalovaný opakovaně obdržet od zmíněné společnosti peněžní prostředky až , částka, , a to převodem na bankovní účet číslo , č. účtu, . Žalovaný měl obdrženou částku následně vrátit spolu se smluvním úrokem při úrokové sazbě 457,50 % p.a., to celé nejpozději do , datum, , přičemž každý měsíc měl uhradit alespoň minimální částku stanovenou podle bodu 16. listiny „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: , hodnota, “, nejméně však částku , částka, . Společnost , právnická osoba, . ve dnech , datum, , , datum, a , datum, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, ve 3 platbách celkem částku , částka, . Následně dne , datum, společnost , právnická osoba, . a společnost De Vries , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla , hodnota, a částky , částka, . Listinu s totožným nadpisem a přílohou poté podepsaly dne , datum, společnost De Vries , právnická osoba, . a žalobkyně dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, . žalovanému, že peněžní prostředky, které ji dluží na základě listiny „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: , hodnota, “ má nově zaplatit žalobkyni.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka (od společnosti De Vries , právnická osoba, ., které byla předtím postoupena společností , právnická osoba, .) vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně jakkoli zkoumala, natož pak dostatečným způsobem. Svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (doložením příjmů, případně využitím služeb Instantor či Kontomatik) žalobkyně nedoložila žádnými důkazními prostředky, a ani ze žádného soudem provedeného důkazního prostředku nevyplynul jakýkoli důkaz o tom, že by právní předchůdkyně zkoumala zejména příjmy a výdaje žalovaného.Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu , částka, . Jelikož žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku , částka, (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni zbylou část jistiny úvěru v částce , částka, . Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil jinak, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky , částka, , a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, . , adresa, 600 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila , částka, , a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po , částka, , tj. v celkové částce , částka, , podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. K odměně a náhradě by dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť zástupce (advokát) žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce , částka, . Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 56 % z částky , částka, , tj. částka , částka, , neboť byla úspěšná ohledně částky představující 78 % (, částka, ) a neúspěšná ohledně částky představující 22 % (, částka, ). Z opatrnosti lze uvést, že při výpočtu poměrné náhrady nákladů řízení soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného (ale soudem nepřiznaného) a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).