11 C 422/2025-16 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , žalovaná následně využila možnosti navýšení úvěru a konečná částka poskytnutého úvěru tak činila , částka, . Úvěr se žalovaná zavázala vrátit do , datum, . Úvěr byl žalované poskytnut a žalovaná úvěr čerpala, ale do dne splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu jak právní předchůdkyní žalobkyně, tak i žalobkyní. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se k ústnímu jednání dostavila, k věci uvedla, že smlouvu skutečně uzavřela a půjčila si celkově částku , částka, . Dále uvedla, že byla na nemocneské kvůli těhotenství, a proto nebyla schopná úvěr platit. V současné době je na mateřské dovolené a její příjem činí , částka, . Dítě má jedno, žije s partnerem, který opustil své původní zaměstnání a nastupuje do nového. Žalovaná uvedla, že je schopná splácet pouze částku , částka, měsíčně.3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, s žalovanou prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Následně došlo k uzavření několika dodatků ke smlouvě, kterými došlo k navýšení úvěru na celkovou částku , částka, a odložení data splatnosti na , datum, (ze smlouvy o úvěru, z dodatků č. , hodnota, - 15). Dále má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku 11 000, dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , na které žalovaná uhradila částku , částka, (z potvrzení o transakcí k úvěrové smlouvě, z výpisu plateb a čerpání, z verifikační platby). Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku a příloh, z oznámení o postoupení včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky výzvou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy k úhradě a podacího lístku), k platbě byla žalovaná vyzvána i právní předchůdkyní žalobkyně (z upomínek z , datum, a , datum, ).4. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudila schopnost žalované, jakožto spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V žalobě žalobkyně pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, avšak k prokázání tohoto tvrzení nenavrhla a nepředložila žádné důkazy.5. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, včetně dodatků podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že byla úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí zkoumána, jelikož v tomto ohledu nepředložila ke svým tvrzením žádné důkazy. K ústnímu jednání se nedostavila.7. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právním předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku , částka, , na kterou žalovaná , částka, uhradila, jedná se v částce , částka, na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění).8. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).9. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud postupoval podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. tak, že rozložil splnění povinnosti žalované do měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce počínaje měsícem následujícím po dni právní moci tohoto rozsudku. Soud posoudil situaci žalované za současného zohlednění postavení žalobkyně, jejího předmětu činnosti, jakož i rizik a nevýhod, které jí splátky v soudem stanovené výši , částka, měsíčně přinesou, a dospěl k závěru, že rozvržení plnění do splátek v uvedené výši nevybočuje v posuzované věci z mezí efektivního a řádného uspokojení žalobkyně. Žalovaná si uvědomuje své dluhy a projevuje snahu věc řešit a dostát svým závazkům. Nadto komunikuje se soudem a je př