11 C 441/2025-56 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky výši , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že se žalovaným uzavřela Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli dodatek k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu , částka, . Kontokorent byl , datum, schválen a žalovanému bylo umožněno jeho čerpání na výše uvedeném běžném účtu. Žalovaný však nehradil řádně a včas, proto byl úvěr zesplatněn, žalovaný byl vyzván k úhradě nesplacené jistiny ve výši , částka, a nesplaceného úroku z kontokorentu ve výši , částka, . Následně došlo k uzavření dodatku k Rámcové smlouvě č. , hodnota, , jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl schválen a vyplacen na účet žalovaného. Žalovaný měl hradit úvěr pravidelnými splátkami v pevné výši, na splátku ze dne , datum, zaplatil však jen část. Žalobkyně tak tento úvěr zesplatnila a požadovala doplacení zbývající jistiny ve výši , částka, . Smluvními stranami bylo dále sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory tomu se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, . Žalobkyně poskytla úvěry po vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele, na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr, přičemž tyto údaje dále dle potřeby ověřuje z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, na kterou však žalovaný nereagoval.2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila, že na poskytnutý úvěr žalovaný zaplatil celkem , částka, a na úroky kontokorentu celkem , částka, .3. Žalovaný se k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, k žalobě se nijak nevyjádřil.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy tvořily mimo jiné obchodní podmínky a ceník (ze smlouvy č. , hodnota, , ze všeobecných podmínek, z ceníku). Dále žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě. Na základě dodatku č. , hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému tzv. kontokorent do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr platit i s úroky. Součástí dodatku byl formulář, ve kterém žalobkyně tvrdila, že dojde k ověření úvěruschopnosti ověřením v dostupných databázích. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho účtu (z dodatku k rámcové smlouvě č. , hodnota, , z podmínek pro používání kontokorentu, z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu). Žalovaný neplnil řádně, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne , datum, a vyzvala k zaplacení dluhu (ze zesplatnění úvěru- předžalobní výzva). Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr na úrocích , částka, (z přehledu plateb kontokorentu). Dne , datum, došlo k uzavření dodatku k Rámcové smlouvě č. , hodnota, . Tímto dodatkem se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se ho zavázal splatit. Současně byla uzavřena smlouva o rozložení platby, na základě které bylo žalovanému umožněno splácet v pravidelných splátkách. Splátky měly být ve výši , částka, měsíčně a hrazeny měly být vždy 13. den měsíce (z dodatku k rámcové smlouvě č. , hodnota, , ze smlouvy o rozložení plateb, z všeobecných podmínek pro rozložení platby). Žalovaný úvěr čerpal, nehradil však řádně, celkem zaplatil , Anonymizováno, (z potvrzení o čerpání úvěru, z přehledu plateb, ze splátkového kalendáře). Součástí dodatku byl formulář, ve kterém žalobkyně tvrdila, že dojde k ověření úvěruschopnosti ověřením v dostupných databázích (z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Žalovaný se zavázal disponovat penězi do výše dostupného zůstatku, udržovat na účtu dostatek peněz, aby pokryly plánované platby. Pokud by se dostal do minusu, měl příslušnou částku uhradit do pěti pracovních dnů. Žalovaný se však dostal do záporného zůstatku ve výši , částka, , který ve lhůtě neuhradil (z Rámcové smlouvy včetně všeobecných obchodních podmínek, z mimořádného výpisu z účtu)., právnická osoba, otázce úvěruschopnosti doplnila žalobkyně dva výpisy z účtu, dvě úvěrové zprávy a přehled žádostí o úvěr. Žádný z těchto dokumentů však nedokazuje řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Naopak je zřejmé, že žalovaný několikrát žádal o úvěr, který mu nebyl poskytnut (z přehledu žádostí o úvěr). Dále například chybí posouzení výdajové stránky, osobní či rodinné poměry žalovaného. Pokud žalobkyně dále tvrdila nahlédnutí do určitých databází, nepředložila k tomu žádné důkazy. Informace od žalovaného nejsou schopné posouzení úvěruschopnosti nahradit, pokud nejsou dále ověřeny (např. pracovní smlouvou). Z výpisu z účtu žalovaného naopak nebyl zjištěn jeho stabilní ověřený příjem, nadto se z tohoto výpisu (zj. z množství a adresátů každodenních plateb) podává pochybnost o způsobu jeho života a hospodaření (z výpisu z účtu , datum, – , datum, ).6. Při právním posouzení věci soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný smlouvy o úvěru uzavřel jako spotřebitel. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.7. Soud dospěl k závěru, že dodatky č. , hodnota, a 21 uzavřené k Rámcové smlouvě (které jsou svou povahou dílčími spotřebitelskými úvěry) jsou neplatné, neboť žalobkyně se řádně nezabývala otázkou schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila dostatečné důkazy. Neučinila tak ani po písemné výzvě soudu, ve které byla upozorněna na nedostatečné důkazy ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k ústnímu jednání soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. v jakém směru má doplnit svá tvrzení a důkazy. Soud rovněž neměl možnost odročit jednání za účelem doplnění dokazování, neboť dle § 118b o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, případě do uplynutí lhůty, kt