11 C 448/2025-30 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že žalovaná s ní dne , datum, uzavřela prostřednictvím webových stránek www.uveracek.cz smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela částku ve výši , částka, , za což se zavázala uhradit poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit také částku , částka, za doplňkovou službu „, Anonymizováno, “. Ve smlouvě byl také sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, který činí , částka, . Žalovaná však své povinnosti plynoucí z této smlouvy nesplnila, na úvěr ničeho neuhradila. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že nežádala o úvěr pro účely podnikání, úvěr byl pro podnikatelské účely poskytnut účelově, aby se žalobkyně vyhnula aplikaci ustanovení o spotřebitelském úvěru. Žalovaná nikdy fakticky nepodnikala, úvěr sjednala pro svoji osobní potřebu a jednalo se tak o spotřebitelský úvěr. Žalovaná dále uvedla, že při uzavírání smlouvy se jí nikdo nedotazoval na účel využití poskytnutých finančních prostředků a částka jí byla zaslána na soukromý bankovní účet. V této souvislosti poukázala na nemravná ujednání smlouvy a dále na skutečnost, že před jejím uzavřením nebyla řádně zkoumána její úvěruschopnost. Smlouva je tedy absolutně neplatná a žalobkyně může mít maximálně nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnuté částky , částka, . Ani na tuto částku však dle názoru žalované žalobkyně nárok nemá, jelikož jí žalovaná plně uhradila již před podáním žaloby. Celá částka případného bezdůvodného obohacení tak byla již vydána.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Z dokumentu s názvem „, Anonymizováno, “ ze dne , datum, , z všeobecných obchodních podmínek a ceníku soud zjistil, že žalobkyně označila jako klienta a úvěrovaného žalovanou (u níž je uvedeno IČO a sídlo podnikání), přičemž na základě této smlouvy měla žalovaná obdržet částku , částka, převodem na bankovní účet, za což se zavázala zaplatit poplatek ve výši 35 % z jistiny; smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dní prodlení, následně pak 0,1 % denně z dlužné částky; poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, a poplatek za službu „expresní projednání žádosti“ ve výši , částka, . Splatnost úvěru byla stanovena na 30 dní od poskytnutí jistiny. Z posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že tvrzený příjem měl činit , částka, měsíčně. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne , datum, zaslána žalované platba ve výši , částka, . K ověření identity žalované žalobkyně dále disponovala fotokopií jejího občanského průkazu. Z předžalobní upomínky a podacího lístku z , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu. Z návrhu smírného řešení sporu soud zjistil, že žalovaná se pokoušela žalobkyni kontaktovat a věc řešit. Žalovaná namítala absolutní neplatnost smlouvy z důvodu porušení zákona o spotřebitelském úvěru a žádala, aby jí bylo umožněno splácet jistinu ve splátkách. Z výzvy k odstranění nedostatků a z vyjádření instituce k oznámení o zahájení řízení bylo zjištěno, že žalovaná podala návrh k Finančnímu arbitrovi na řešení sporu ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně však odmítala smírné řešení a namítala, že žalovaná neuzavřela smlouvu o úvěru jako spotřebitel. Z žádosti o podání informací k úvěru a z vyjádření ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná reagovala na vývoj situace před finančním arbitrem, přičemž v žádosti uvedla, že si nebyla doposud vědoma toho, že úvěr měl být uzavřený jako podnikatelský. Požádala o zaslání úvěrové smlouvy a požádala o splátkový kalendář s tím, že chtěla hradit , částka, měsíčně. Žalobkyně souhlasila s možností splátek, požadovala však , částka, měsíčně. Z potvrzení o úhradě (6 x) bylo zjištěno, že žalovaná na účet žalobkyně zaslala celkem , částka, v šesti splátkách po , částka, .5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud se v posuzovaném případě ztotožnil s námitkou žalované, že byť formálně byla smlouva mezi stranami nazvána jako smlouva o podnikatelském úvěru a že dlužník (žalovaná) je označený jako podnikatel svým identifikačním číslem a sídlem, nelze bez dalšího uzavřít, že se jedná o úvěr poskytnutý v souvislosti s podnikatelskou činností žalované, tj. že se daný úvěr „dostal“ z rozsahu regulace ZoSÚ. Soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v němž soud dospěl k závěru, že ze strany poskytovatele úvěru (žalobkyně) musí být řádně zkoumán účel poskytovaného úvěru, který musí prokázat, že skutečně zkoumal a zjišťoval skutečný účel úvěru. Zdejší soud podotýká, že v opačném případě (při pouhé formální akceptaci faktu, že ve smlouvě je uvedeno IČO) by bylo s přihlédnutím k množství osob, které často pouze formálně disponují živnostenským oprávněním (a mají tudíž IČO), umožněno obcházení regulace poskytování úvěrů spotřebitelům, což nelze připustit. Použití formálního kritéria v podobě předpřipraveného formuláře pro závěr o tom, že určitá fyzická osoba nevystupuje v pozici spotřebitele rovněž v minulosti odmítla i judikatura – viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Důraz na zkoumání fakticity podnikání rovněž konstatoval Nejvyšší soud právě v případě posuzování poskytování úvěrů osob formálně označených za spotřebitele – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .13. Dále soud konstatuje, že Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uzavřel, že pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení "podnikatelské účely“. Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. , s