11 C 71/2026-50 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu proti žalované žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedla, že dne , datum, žalovaná podepsala smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 68,35 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září , Anonymizováno, dle splátkového kalendáře. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě příslušných databází, dokladů o příjmech a prohlášení žalované. Žalovaná řádně neplnila smluvní podmínky a dostala se do prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši , částka, . V souvislosti s prodlením žalované vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na úhradu smluvních pokut a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky či její části, došlo k zesplatnění celého úvěru k datu , datum, . Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni ke dni podání žaloby dluží částku , částka, (ke dni zesplatnění úvěru přitom činila jistina úvěru částku , částka, a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši , částka, , smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši , částka, , smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru počínaje , datum, do dne vyhotovení žaloby v celkové vyčíslené výši , částka, a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 68,35 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Na zaslanou předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.2. Žalovaná uvedla, že nepopírá uzavření úvěrové smlouvy s žalobkyní. Požádala soud o možnost placení ve splátkách, jelikož hradí na jiné úvěry již , částka, měsíčně, náklady na bydlení má , částka, . Má v péči 16leté dítě. Její čistý měsíční příjem činí okolo , částka, , kromě toho ještě pobírá vdovský a na dítě sirotčí důchod.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, účastníci podepsali listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně žalované zavázala poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit ve 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, ; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 68,34 % ročně a žalovaná měla celkem žalobkyni vrátit , částka, . V článku 6 pak byly sjednány sankce pro případ prodlení žalované (ze smlouvy o úvěru, ze splátkového kalendáře, z předsmluvního formuláře, z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, z ověřovací platby). Úvěr byl žalované ze strany žalobkyně vyplacen na její účet dne , datum, (z dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaná na úvěr zaplatila žalobkyni do dne podání žaloby částku , částka, a , částka, jako ověřovací platbu (z karty klienta, z ověřovací platby). Žalovaná se dostala se splátkami do prodlení, na upomínky žalobkyně nereagovala, a proto žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila (z upomínek žalobkyně s upozorněním na zesplatnění, z oznámení o zesplatnění). Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala (z předžalobní upomínky a podacího archu).4. Registrem SOLUS žalovaná neprocházela a v databázi NKRI měla 3 finanční instituce s žádostí a její dispozice byla ve výši , částka, . V řízení byl proveden důkaz též výpisem z účtu žalované, z nějž soud zjistil, že žalované přišla n účet částka , částka, s poznámkou „výplaty a zálohy“, která byla výplatou mzdy. Z karty hodnocení klienta a prohlášení klienta soud zjistil, že žalovaná měla být v době žádosti o úvěr zaměstnaná s měsíčním příjmem , částka, . Její celkové výdaje činily částku , částka, .5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala se žalobkyní dne , datum, listinu s názvem smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná dne , datum, čerpala úvěr ve výši , částka, . Do dnešního dne žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, . Před uzavřením smlouvy žalovaná čerpala jiné úvěry.6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, podepsaná žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečný a řádné zkoumání úvěruschopnosti z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [