12 C 31/2026-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku , částka, s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému stejný den částku , částka, za sjednaný poplatek a smluvní úrok, dále poskytl žalovanému dohodnuté služby, za které se žalovaný zavázal zaplatit poplatek.2. Soud vzal po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. soud za prokázané, že žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobce tentýž dne poskytl žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal s poplatkem ve výši 1,99 % z vyplacené částky úvěru za jeho poskytnutí, a se smluvním úrokem ve výši 0,98 % denně z nesplacené části úvěru; dále si účastníci dohodli službu „, Anonymizováno, “, za kterou e žalovaný zavázal uhradit poplatek , částka, . Žalovaný však splatil žalobci, dle tvrzení žalobce, pouze částku , částka, . Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce zjistil k úvěruschopnosti žalovaného, že ten uvádí výši čistého měsíčního příjmu , částka, , měsíční výdaje , částka, , počet členů domácnosti 2; k těmto údajům však žalobce ani netvrdil a ani neprokázal, z jakých zdroj je zjistil a ověřil. Žalovaný výpisem e svého účtu u , právnická osoba, . ze dne , datum, prokázal, že uhradil žalobci částku , částka, , přitom se žalobcem jinou smlouvu, než shora popsanou úvěrovou smlouvu, neuzavřel a jiné částky, než shora zmíněné , částka, , nečerpal.3. Při právním hodnocení soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.4. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, dne , datum, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a upomínky (výzvy) k úhradě, katru klienta, údaj o zjištěném příjmu klienta a dále potvrzení o zaslání úvěrové částky na účet žalovaného. Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval, především že by zjištěné poměry žalovaného jakkoliv ověřoval. Žalobce se z jednání soudu omluvil, nebylo mu proto možné ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř. Jelikož však žalovaný částku , částka, skutečně obdržel, stalo se tak bez právního důvodu.5. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, , jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Žalovaný již uhradil žalobci částku , částka, , celé bezdůvodné obohacení mu tak vydal. Nároky žalobce, převyšující poskytnutou jistinu úvěru, tedy částku , částka, , nemají oporu v zákoně a ani ve smlouvě účastníků (protože ta je neplatná), soud proto žalobu zcela zamítl. Na tomto místě soud dodává, že ke dni podání žaloby dne 247. 9. 2025žalobce uvedl, že žalovaný uhradil částku , částka, , žalovaný pak prokázal úhradu další částky , částka, dne , datum, ; žalovaný tak uhradil žalobci o , částka, více, než žalobci po právu náleží a tuto částku by měl žalobce žalovanému vydat.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že tyto náležejí žalovanému, ve věci plně úspěšnému. Tyto náklady soud určil částkou , částka, za režijní paušály po , částka, za dva úkony ve věci, které žalovaný provedl, aniž by byl zastoupen pro řízení právním zástupcem (příprava na jednání, účast u jednání soudu dne , datum, ) dle § 1 odst. 1 a 3 písm. b) a c), § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb..