4 C 435/2025-27 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši , částka, , přičemž se ho zavázala splatit do , datum, . Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru, a proto došlo dne , datum, k zesplatnění úvěru a žalovaná zbylou část byla povinna zaplatit. Kapitalizovaná výše smluvního úroku činí , částka, . Žalovaná na úvěr splatila celkem částku ve výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (smlouvy o úvěru) soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaná podepsali dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o úvěru s označením číslem , hodnota, , na základě které mohla žalovaná od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s úrokem v 51 měsíčních splátkách. Sjednána byla úroková sazba 66,27 % p.a. Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úroku a jistiny bylo uvedeno ve splátkovém kalendáři. Z dokladu o vyplacení úvěru a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, převedena částka , částka, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že , právnická osoba, . žalovanou dopisem ze dne , datum, vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky , částka, jako smluvní pokuty a částky , částka, jako náhrady nákladů, neboť měla být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že dne , datum, byla podepsána listina s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek“, ve které si zmíněné ujednaly podmínky postupování pohledávek, načež příloha č. , hodnota, listiny označené jako „společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ obsahovala seznam s označením dlužníků, výše jejich dluhů a smluv. Z předžalobní výzvy a oznámení o postoupení včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla o uvedeném ujednání vyrozuměna a k úhradě s odkazem na „smlouvu č. , hodnota, “ vyzván prostřednictvím dopisů zaslaných zástupkyní žalobkyně dne , datum, prostřednictvím osoby , právnická osoba, . Z hodnocení klienta soud zjistil, že , právnická osoba, . před poskytnutím peněžních prostředků žalované pracovala s informacemi, že tato má příjem ze zaměstnání v částce , částka, měsíčně, výdaje v částce , částka, měsíčně (z toho tvořila částka , částka, životní minimum, částka , částka, výdaje na bydlení). Z detailů transakcí – příjmů žalované a potvrzení o vedení účtu soud zjistil, že ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovanou byly provedeny následující platby – dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , vždy od plátce , jméno FO, . Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná měla ke dni , datum, dluhy ve výši , částka, . Z kopie OP soud zjistil, že jde o kopii dokladu totožnosti žalované, platnost dokladu byla vyznačena na období od , datum, do , datum, . Dále bylo zjištěno, že je proti žalované v tomto roce vedeno více řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v této souvislosti byla proti ní vedena i exekuční řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalované).4. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře a dodatku ke smlouvě o úvěru soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od , právnická osoba, . podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně zkoumala řádně. Ačkoli tato řádně ověřila tvrzený příjem žalovaného za období několika měsíců předcházející poskytnutí úvěru, nikterak už neověřila žalovanou tvrzené výdaje. Příjem žalované je poměrně nízký a z NRKI žalobkyně již před poskytnutím úvěru věděla o několikatisícových výdajích vynakládaných žalovanou každý měsíc na splátky jiných peněžitých pohledávek. S ohledem na uvedené tak bylo namístě vyžádat si ideálně výpisy z obou bankovních účtů žalované za období několika předchozích měsíců, obdobně jako u prokázání příjmů a řádné prokázání výdajů.11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní