4 C 443/2025-57 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, tak, že částka , částka, byla převedena na účet žalované a částku ve výši , částka, žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr společně s úroky splácet po , částka, měsíčně ve 40 splátkách, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci na účet žalobkyně, kdy splatnost první splátky byla stanovena na , datum, . Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku ve výši , částka, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím verifikační platby ve výši , částka, . Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, na což byla žalobkyní opakovaně upozorněna. Žalovaná nadále nehradila na svůj dluh řádně a včas, v důsledku čehož přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, , což bylo žalované oznámeno současně s předžalobní výzvou. Dluh žalované se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , dlužných splátek ve výši , částka, , účelně vynaložených nákladů za odeslání tří upomínek (3 * , částka, ), smluvní pokuty ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně popsala, jak zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.2. Soud provedl důkaz listinami, předloženými žalobkyní – výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, seznamem poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, smlouvou o úvěru včetně přílohy s úvěrovými podmínkami, potvrzením o provedení transakce , právnická osoba, , potvrzením banky o provedení úhrad, upomínkami, zesplatněním pro smlouvu včetně podacího lístku, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, odeslaným emailem, bonitou smlouvy pro smlouvu, tabulkou umoření, závazky spotřebitele, čestným prohlášením, čestným prohlášením o výdajích spotřebitele, čestným prohlášením o příjmech spotřebitele, výpisem z centrální evidence exekucí žalované, výpisem z insolvenčního rejstříku žalované, výplatními páskami žalované, výpisem transakcí z účtu žalované, výpisem zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalované, statistikou rodinných účtů, výdaji na konečnou spotřebu domácností podle účelu, výší normativních nákladů na bydlení od , datum, a přehledem o životním a existenčním minimu v roce , Anonymizováno, – a po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalobkyně, která je nebankovním poskytovatelem úvěrů, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku sestávající z jistiny úvěru spolu s úroky ve výši 27,28 % ročně, a to v 40 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Pro případ prodlení byla žalobkyně oprávněna požadovat dle čl. IV. odst. 2) písm. b) smluvní pokutu ve výši 0,1% neuhrazeného zůstatku úvěru v případě jeho zesplatnění, dále byla sjednána smluvní pokuta za každý jednotlivý případ prodlení žalovaného se zaplacením měsíční splátky. Žalobkyně poskytla dne , datum, žalované částku , částka, na bankovní účet uvedený ve smlouvě, a dále částku , částka, na bankovní účet zprostředkovatele. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila ke dni , datum, k zesplatnění celé dlužné částky a zároveň žalovanou naposledy vyzvala k uhrazení splatné jistiny s úrokem a smluvní pokutou, avšak žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované – uvedla její příjem částkou , částka, měsíčně ze zaměstnání (ověřeno čtyřmi výplatními páskami za leden až duben 2025 a výpisem z účtu žalované), nájemní bydlení za , částka, (ověřeno kopií nájemní smlouvy). Dále žalobkyně ověřila, že žalovaná není v insolvenci, neprochází rejstříkem exekucí. Zjistila však jeden běžící úvěr , částka, .3. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.4. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku , částka, na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, smluvní podmínky a čestné prohlášení klienta, dále čtyři výplatní pásky, nájemní smlouvu, výpis z insolvenčního rejstříku a systému REPI, částečný výpis z účtu žalovaného zachycující pouze připsání mzdy.Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by řádně vyhodnotil poměry žalované se správným závěrem o její schopnosti splácet tento konkrétní úvěr. Žalobce řádně ověřil pouze příjem žalované, jehož výše však nemohla vést k závěru, že z něj bude žalovaná schopna bez problémů splácet úvěr splátkami , částka, měsíčně. Výpis z bankovního účtu žalované byl opatřen pouze s výpisem došlé mzdy, to však nemůže řádně doložit celkovou situaci žalované. Dále vycházel žalobce, pokud jde o výdaje žalované, pouze z nákladů bydlení. Další pravidelné výdaje žalované, kromě splátky jiného úvěru, žalobce vůbec nezjišťoval, a žádným způsobem neprověřoval. Prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalované nebylo p