4 C 460/2025-52 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky až do limitu , částka, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto jej právní předchůdce žalobkyně vyzval k úhradě splátek po splatnosti, nejpozději do , datum, , jinak se celý úvěr stane splatným. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dluh neuhradil, a proto jej právní předchůdce žalobkyně ke dni , datum, zesplatnil, o čemž byl žalovaný informován. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka vyplývající ze smlouvy postoupena žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Pohledávka ke dni postoupení činila , částka, a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši , částka, , úroku z úvěru do , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Jistina je od postoupení nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně a zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Dluh nebyl splacen ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila, žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil bez omluvy, bylo tedy v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v jejich nepřítomnosti.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání spočívajícím mimo jiné v poskytování úvěrů. Smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem a výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , poskytla žalovanému úvěr až do limitu , částka, , který se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky (při úrokové sazbě 16,90 % p.a.) ve splátkách. Dále se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši , částka, . Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr ke dni , datum, po výzvě žalovanému celý zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzením zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla s účinností ke dni , datum, postoupena žalobkyni. Výzvou k úhradě včetně předžalobní výzvy s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru ze dne , datum, , uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě neuvedla ničeho, když ani z provedeného dokazování nikterak nevyplynulo, že by žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně schopnost žalovaného úvěr splácet (a splatit) zkoumala, natož pak řádně. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.13. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným platně a účinně postoupila žalobkyni). V žalobě však absentovala tvrzení, kolik žalovaný na svůj dluh již uhradil, ačkoli již ze žaloby bylo zřejmé, že na úvěr minimálně částečně plnil. Ve vztahu k poučovací povinnosti soudu je možné odkázat na odůvodnění uvedené v předchozím odstavci. Z uvedených důvodů nebylo možné zjistit výši případného bezdůvodného obohacení žalovaného, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.