8 C 61/2026-92 – Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, (z toho představovala požadovaná dlužná jistina , částka, a smluvní pokuty , částka, a , částka, ) s příslušenstvím (kapitalizovanými smluvními úroky , částka, za období od , datum, do , datum, z částky , částka, při úrokové sazbě 87,7 % ročně, , částka, za období od , datum, do , datum, z částky , částka, při úrokové sazbě 12 % ročně a , částka, za období od , datum, do , datum, z částky , částka, při úrokové sazbě 12 % ročně, dále smluvním úrokem při úrokové sazbě 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky , částka, , dále zákonnými úroky z prodlení při úrokové sazbě 12 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, Kč, z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, a dále náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce , částka, ) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru při výši úrokové sazby 87,70 % p.a. ve 36 měsíčních splátkách po , částka, (z toho představovala splátka pojistného částku , částka, ). Žalovaná porušila svou povinnost úvěr splácet, když se ocitla v prodlení s úhradou několika splátek, přičemž dosud uhradila na svůj dluh celkem pouze , částka, . Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila na základě dokladů a informací získaných od ní, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Konkrétně byla ověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu zjistil, že žalobkyně je evidována jako subjekt – nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a označením číslem , hodnota, , na základě které mohla žalovaná od žalobkyně obdržet peněžní prostředky ve výši , částka, . Obdržené prostředky pak měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve 36 měsíčních splátkách po , částka, . Sjednána byla úroková sazba 87,70 % p.a. a měsíční platba na pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr v částce , částka, . Rozčlenění všech měsíčních splátek na části s uvedením konkrétní výše splátky úroku, pojistného a jistiny bylo uvedeno ve splátkovém kalendáři. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla na bankovní účet č. , Anonymizováno, /0800 převedena částka , částka, , a to s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, .5. Z přihlášky do pojistného programu soud zjistil, že dne , datum, žalovaná podepsala prostřednictvím elektronických prostředků listinu s nadpisem „, Anonymizováno, “, která představovala žádost o sjednání pojištění, respektive přistoupení k pojistné smlouvě č. , č. účtu, , v rámci které vystupuje žalobkyně jako pojistník a , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako pojistitel. Podrobnosti o pojištění byly uvedeny v informačním dokumentu o pojistném produktu.6. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni v období od , datum, do , datum, celkem částku , částka, . Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že žalobkyně žalovanou dopisem ze dne , datum, vyzývala k úhradě zbylé části poskytnutých prostředků a úroku, jakož i k úhradě částky , částka, jako smluvní pokuty, částky , částka, jako pojistného a částky , částka, jako náhrady nákladů, neboť měla být v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Ještě před zmíněnou výzvou byla žalovaná žalobkyní opakovaně upozorňována (výzvami ze dnů , datum, , , datum, a , datum, ) na možnost požadování zbylé části poskytnutých prostředků a úroku najednou, ocitne-li se v prodlení s úhradou kterékoli splátky o 65 dnů. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že k úhradě několika částek s odkazem na „smlouvu č. , hodnota, “ byla žalovaná vyzvána prostřednictvím upomínky zaslané zástupkyní žalobkyně dne , datum, prostřednictvím osoby , právnická osoba, .7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované pracovala s informacemi, že má příjem ze zaměstnání (od společnosti , právnická osoba, .) v částce , částka, měsíčně, výdaje v částce , částka, měsíčně (z toho tvořila částka , částka, životní minimum, částka , částka, výdaje na bydlení a částka , částka, výdaje na splátky), a že bydlí ve státním/obecním bydlení. Z výplatních pásek žalované (potvrzení o platbách) soud zjistil, že na bankovní účet č. , Anonymizováno, byly provedeny od společnosti , právnická osoba, . platby – , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a , datum, ve výši , částka, . Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že žalovaná měla ke dni , datum, splácet nebankovním společnostem peněžní prostředky v celkové částce , částka, . Z kopií OP soud zjistil, že jde o kopie dokladu totožnosti žalované, platnost dokladu byla vyznačena na období od , datum, do , datum, . Z prohlášení o politické exponovanosti soud zjistil, že žalovaná žalobkyni deklarovala, že není politicky exponovanou osobou.8. Z oznámení o schválení úvěru, předsmluvního formuláře, prohlášení klienta, důkazu o odeslání , částka, , dodejky, přílohy č. , hodnota, a dodatku k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, popisu uzavírání smlouvy, základních informací o klientovi a ze zaslané SMS soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.9. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyn