10 C 30/2021 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 27.8.2020, postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 145 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, přičemž žalobkyně tuto výzvu doručila žalovanému dne 25.10.2019. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl však ode dne 3.5.2019 do 15.5.2019 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 13 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle Zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalovaného a výše denní sazby ve výši 65 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 10.10.2019 výzvu k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 24.11.2019. Jelikož žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil, byl opětovně vyzván upomínkou ze dne 18.12.2019 a ze dne 5.2.2020 s tím, že má dlužnou částku uhradit nejpozději do 15.2.2020. Žalovaný na výzvy nereagoval, proto mu byla dne 26.6.2020 zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou částku ve výši 1 145 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 845 Kč (65 Kč za den x 13 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně považoval za neoprávněný z důvodu, že předmětné vozidlo prodal na základě kupní smlouvy ze dne 1.3.2019, a k témuž dni též ukončil povinné ručení u ČSOB pojišťovny [číslo]. Nesouhlas podpořil tím, že nemůže za skutečnost, že byl žalobkyní neoprávněně kontaktován na adrese, kde již od května 2019 nepobýval, o celé záležitosti se tak dozvěděl až v září 2020 z doporučeného dopisu postupujícího soudu. Závěrem uvedl, že soud i právní zástupkyni žalobkyně o neoprávněnosti žaloby informoval. Žalobkyně v replice na podání žalovaného uvedla, že s ohledem na doložení ukončení pojištění ze strany žalovaného a vyžádáním kupní smlouvy od [právnická osoba] bere podanou žalobu v celém rozsahu zpět, neboť má za prokázané, že žalovaný nebyl vlastníkem předmětného vozidla v období od 3. 5. 2019 do 15. 5. 2019, není tedy možné po žalovaném požadovat zaplacení příspěvku nepojištěných podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Shrnula však důvodnost podané žaloby a to předně tím, že jí nebyly známy žádné skutečnosti vylučující jí vzniklý nárok na příspěvek vůči žalovanému, neboť vycházela z údajů poskytnutých ministerstvem dopravy a pojistiteli. Dále odkázala na povinnost žalovaného ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. tedy, že žalovaný byl povinen do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností o zapsání změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a to i tehdy, pokud nový vlastník neposkytne potřebnou součinnost k podání společné žádosti. Žalobkyně argumentovala tím, že žalovaný ani netvrdil, že by nový vlastník potřebnou součinnost neposkytl. Žalobkyně dále zmínila, že žalovaný ve svém podání uvedl novou adresu trvalého bydliště ke dni 27.8.2020 [obec a číslo], [PSČ]. K obraně žalovaného v tomto směru oponovala odkazem na § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., kdy je žalobkyni uložena toliko povinnost odeslat výzvu k úhradě příspěvku, její případné nedoručení z důvodu změny adresy žalovaného jí tak nemůže jít k tíži. Závěrem odkázala na zaslané upomínky žalovanému s tím, že jejich kopie byly již k důkazu předloženy. S ohledem na výše uvedené je přesvědčena, že má nárok na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s podanou žalobou, které požadovala ve výši 3 062 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále za 3 úkony právní služby ve snížené výši dle § 14b advokátního tarifu po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, za podané zpětvzetí žaloby úkon ve výši 1 500 Kč dle § 7, režijní paušál ve výši 300 Kč a částku 462 Kč představující DPH ve výši 21%, jejímž je plátcem. Ze žalovaným doložené kupní smlouvy a žádosti o ukončení pojistné smlouvy [číslo] ze dne 20.9.2018 bylo zjištěno, že výše uvedeného dne vozidlo tov. zn. Citroen Xsara Picasso, [registrační značka], [VIN kód] žalovaný převedl na [jméno] [příjmení] a požádal o ukončení pojistné smlouvy bez uvedení důvodu jejího ukončení. Na kupní smlouvě je uvedena adresa [adresa], na žádosti [obec a číslo]. Podle ustanovení § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k uvedenému procesnímu úkonu žalobkyně souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem pod bodem I. řízení v plném rozsahu zastavil. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V dané věci má soud za to, že procesní zavinění zastavení řízení nese v plném rozsahu žalovaný, neboť až po podání žaloby doložil žalobkyni doklady prokazující prodej předmětného vozidla a žádost o ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný byl až do podání žaloby zcela nekontaktní i přesto, že byl žalobkyní několikrát upomínán k úhradě dlužné částky na naposledy známou adresu, tedy Na [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Argumentace žalovaného, že byl žalobkyní neoprávněně kontaktován na adrese, kde již nepobýval je zcela lichá, neboť žalobkyně nedisponuje údaji o změně pobytu poplatníků. Žalobkyně v době podání návrhu vycházela z údajů zapsaných v registru silničních vozidel, nemohla tak mít povědomí, že vozidlo bylo převedeno na jinou osobu. Žalovaný tak měl dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka, což v daném případě neučinil. Žalovaný nijak ani nedoložil, že nemohl žalobkyni seznámit se skutečností, že se již nezdržuje na adrese, na kterou byl žalobkyní právem obesílán. Svou nečinností tak zavinil, že žalobkyně byla nucena obrátit se se svým nárokem na soud. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení, tedy žalobkyni přiznal zcela její nárok na náhradu nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů činí 3 062 Kč a je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k zaplacení, podání žaloby), dle § 14b odst. 3, § 7 za 1 úkon právní služby á 1 000 Kč (sepis částečného zpětvzetí), náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) po 100 Kč, za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 5 písm. b) á 300 Kč vyhl. č. 177/1996 Sb. a částkou odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty ve výši 462 Kč dle § 137 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř.). Ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť zde soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách