10 C 404/2020-15 — Okresní soud v Berouně

Manželka podala u zdejšího soudu dne 27.11.2020 návrh na rozvod svého manželství, které uzavřeli s manželem dne 22.7.2005 před Úřadem městské části [obec a číslo]. Manželka v návrhu uvedla, že se u ní jednalo o druhé manželství a u manžela o první manželství. Manželům se narodily dvě dosud nezletilé děti, a to dne 16.6.2008 syn [jméno] a dne 21.12.2010 syn [jméno]. Manželství bylo zpočátku spokojené, avšak postupně začalo mezi manželi docházet k nesrovnalostem zejména s ohledem na trávení volného času v práci a v přístupu k placení závazků rodiny. Tyto skutečnost vedly ke vzájemnému citovému odcizení obou manželů a hlubokému nesouladu ve všech oblastech jejich společného života. Manželka se z rodinné domácnosti odstěhovala v srpnu 2020 ke svému příteli. S ohledem na hluboký nesoulad mezi manželi nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé se dohodli na výchově a výživě jejich nezletilých synů. Manžel se při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 3.3.2021 k návrhu na rozvod připojil a uvedl, že příčinou rozvratu manželství účastníků je jejich vzájemné citové odcizení a hluboký nesoulad ve všech oblastech jejich společného života. Soud na základě provedených důkazů a jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu vzal za prokázané, že manželé uzavřeli manželství dne 22.7.2005 před Úřadem městské části [obec a číslo], jak je zřejmé z oddacího listu. Z výpisu z centrální evidence obyvatel obou manželů a rodných listů dětí účastníků soud zjistil, že manželům se narodily dva k dnešnímu dni nezletilí synové, a to syn [jméno] dne 16.6.2008 a syn [jméno] dne 21.12.2010. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 23.11.2020, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 4.1.2021, soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků. Podle dohody rodičů byl nezletilý [jméno] svěřen pro dobu po rozvodu manželství účastníků do střídavé péče obou rodičů a každý z nich se zavázal přispívat na jeho výživou částkou 3 000 Kč měsíčně. Nezletilý [jméno] pak byl svěřen pro dobu po rozvodu manželství účastníků do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživou částkou 4 000 Kč měsíčně. Z nesporných tvrzení obou manželů soud zjistil, že oba jsou občané České republiky a poslední společné bydliště měli v obvodu zdejšího soudu. U manželky se jednalo o druhé manželství a u manžela o první manželství. Manželé nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají po dobu delší 6 měsíců, s tím, že se manželka s rodinné domácnost odstěhovala v srpnu 2020 ke svému příteli. Příčinu rozvratu manželství oba manželé spatřovali ve vzájemném citovém odcizení a hlubokém nesouladu ve všech oblastech jejich společného života. Oba manželé shodně prohlásili, že nemají zájem na obnově manželského soužití Právní hodnocení věci vychází ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to z ustanovení § 755 o.z., podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1); mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3). Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak, a podle § 758 o.z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V tomto případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovu; nebyly zjištěny žádné okolnosti, svědčící pro zachování manželství. Poměry nezletilých snů byly upraveny pravomocným soudním rozhodnutím, podmínka daná ustanovením § 755 odst. 3 o.z. je tak splněna. Manželé spolu nežijí ve smyslu naplňování manželského soužití; manželství je nefunkční, manželé spolu ani nebydlí. Z těchto důvodů soud shledal manželství účastníků trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno; s ohledem na postoj obou manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu manželského rozvratu lze označit vzájemné citové odcizení manželů a hluboký nesoulad ve všech oblastech jejich společného života. Soud proto v daném případě dospěl k závěru, že je na místě žalobě vyhovět, a rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o řízení ve statusových věcech manželských, v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.