6 C 108/2020-20 — Okresní soud v Berouně

1. [příjmení] návrhem se manžel domáhal rozvodu svého manželství, které s manželkou uzavřel dne 29. 8. 1992 před [stát. instituce]. Uvedl, že z tohoto svazku se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dcera [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], a syn [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození]. Postupem doby začalo mezi účastníky docházet k neshodám, následně po požáru jejich domu ve [obec] se pak krize manželství dále prohloubila. Účastníci si již nerozumí a jejich názory na základní otázky společného života a na priority se zcela rozcházejí. V důsledku toho mezi nimi došlo k naprostému citovému odcizení a k ukončení manželského soužití. Manžel již tedy nemá zájem v manželství setrvávat a toto považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené bez šance na jeho obnovení. 2. Manželka s ohledem na postoj a chování manžela s rozvodem manželství souhlasila. Uvedla, že byť chtěla soužití s manželem obnovit, nyní již na věc zcela rezignovala s tím, že o úmyslu manžela se rozvést se dozvěděla až z doručeného návrhu. Doplnila pouze své stanovisko v tom směru, že ke vzájemnému citovému odcizení účastníků došlo v důsledku manželovy nevěry, následných hádek a fyzického napadení z jeho strany. Ani manželka již tedy nemá zájem v tomto svazku setrvávat. 3. Z předložených listin, a to z oddacího listu účastníků vydaného [stát. instituce] dne 7. 2. 2020, jakož i z účastnického výslechu manželů a z jejich shodných tvrzení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, dle kterého účastníci uzavřeli manželství dne 29. 8. 1992 před Úřadem městyse Karlštejn. U manžela se jedná o manželství druhé, u manželky první, z něhož se narodily dvě dnes již zletilé děti. Účastníci již nyní společně nebydlí, ani nehospodaří. Oba pak shodně spatřují příčinu rozvratu svého manželství ve vzájemném citovém odcizení a ve ztrátě důvěry. Na zachování manželství již nemají zájem, toto oba považují za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a do budoucna zcela vyloučili možnost obnovení svého manželského soužití. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 6. Po zhodnocení shora provedených důkazů, kdy soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), za svá skutková zjištění i shodná tvrzení účastníků, dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je již jen ryze formálním vztahem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se shodli na tom, že příčinou hlubokého a trvalého rozvratu jejich manželství bylo vzájemné citové odcizení a ztráta důvěry. Manželské soužití i společné hospodaření již účastníci ukončili a nesdílejí již ani společné bydliště. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků nadále není naděje na obnovení manželského soužití, což nakonec i oba vyloučili. Děti, které se z manželství narodily, jsou nyní již zletilé, a proto nebylo třeba upravovat jejich poměry pro dobu po rozvodu. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaného zákonného ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. 7. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly. 8. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř., dle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.