6 C 42/2021-19 — Okresní soud v Berouně

1. Podaným návrhem se manželka domáhala rozvodu svého manželství, které s manželem uzavřela dne [datum] před Městským úřadem Manětín. Tvrdila, že tento svazek, z něhož se dne [datum] narodila dcera [jméno] [celé jméno manželky], je již trvale a nenapravitelně rozvrácen a že nelze očekávat obnovení manželského soužití, neboť manžel se již v dubnu roku 2021 odstěhoval z dosavadního společného bydliště manželů a žádný z účastníků již dle názoru manželky nemá zájem na trvání manželství. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. 3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž z předložených listin, a to z oddacího listu účastníků vydaného Městským úřadem Manětín dne [datum], z rodného listu jejich nezletilého dítěte, vydaného Městským úřadem Hořovice dne [datum], dále z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 22. 9. 2021 č.j. 25 Nc 2113/2021-36, který nabyl právní moci dne 25. 10. 2021, jakož i z účastnického výslechu manželů a z jejich shodných tvrzení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci, dle kterého účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Manětíně. U obou se jedná o manželství první, z něhož se dne [datum] narodila jediná, dosud nezletilá dcera [jméno] [celé jméno manželky]. Poměry k tomuto nezletilému dítěti pak byly upraveny shora uvedeným pravomocným rozsudkem zdejšího opatrovnického soudu, jímž byla schválena dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilé [jméno] pro dobu po rozvodu jejich manželství. Účastníci ukončili své společné soužití i společné hospodaření již v dubnu roku 2021, kdy se manžel z dosavadního společného bydliště odstěhoval. Oba pak shodně spatřují příčinu rozvratu svého manželství ve vzájemném citovém odcizení a ve ztrátě důvěry. Na zachování svého manželství již nemají zájem, toto oba považují za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a do budoucna zcela vyloučili možnost obnovení svého manželského soužití. Současně zde neshledávají ani žádné překážky na straně nezletilé dcery, které by bránily v rozvodu manželství, soudem schválená dohoda o úpravě poměrů k dítěti nevykazuje žádné problémy a dcera s ohledem na svůj nízký věk ani situaci panující mezi svými rodiči nechápe. 4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Dle ustanovení § 758 citovaného zákona manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 6. Po zhodnocení shora provedených důkazů, kdy soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), za svá skutková zjištění i shodná tvrzení účastníků, dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné předpoklady pro rozvod manželství ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku, neboť manželství účastníků je již jen ryze formálním vztahem a neplní žádnou ze svých zákonem předpokládaných funkcí. Účastníci se shodli na tom, že příčinou hlubokého a trvalého rozvratu jejich manželství bylo vzájemné citové odcizení a ztráta důvěry. Manželské soužití i společné hospodaření účastníci ukončili již v dubnu roku 2021, a každý z nich nadále vede samostatný život. S ohledem na tyto skutečnosti je tedy zřejmé, že ve vztahu účastníků nadále není naděje na obnovení manželského soužití, což nakonec i oba vyloučili. Soud pak zároveň neshledal žádné skutečnosti, pro které by manželství účastníků nemohlo být rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem jejich nezletilé dcery, daným zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku), a to s odkazem na dohodu schválenou opatrovnickým soudem. Soud má za to, že rozvodem manželství se situace v rodině účastníků s konečnou platností ustálí ku prospěchu nezletilého dítěte a nebude pro ně představovat zásadní újmu. Soud proto návrhu vyhověl a manželství účastníků podle shora citovaného zákonného ustanovení rozvedl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora. 7. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly. 8. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř., dle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.