6 C 9/2022-27 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou u soudu dne 6. 1. 2022 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 6.600 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání (částí) pozemků žalobce parc. [číslo] v [katastrální uzemí], které jsou oploceny spolu se stavbou pro rodinnou rekreaci e. [číslo] tamtéž, [územní celek], za období 10. 9. 2020 až 10. 9. 2021. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že není vlastníkem shora uvedené stavby a že uvedené části pozemků neoplotil ani neužíval. 3. Následně pak žalobce svým podáním ze dne 4. 4. 2022, došlým soudu téhož dne, tedy ještě dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání, vzal podanou žalobu v plném rozsahu zpět s tím, že prověřil tvrzení žalovaného, přičemž zjistil, že skutečně došlo k omylu ohledně vlastnictví dané stavby a užívání navazujících pozemků. Navrhoval proto, aby bylo řízení zcela zastaveno s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Jelikož tento procesní úkon učinil žalobce dříve, než soud ve věci samé zahájil jednání přednesem žaloby, nebylo k němu třeba souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem pod bodem I. řízení v plném rozsahu zastavil. 5. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl výrokem II. podle ustanovení § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V dané věci má soud za to, že procesní zavinění zastavení řízení nese v plném rozsahu žalobce v důsledku jím učiněného zpětvzetí žaloby, a to nikoliv pro chování žalovaného; nelze tedy mít z procesního, a nakonec ani z hmotněprávního hlediska za to, že žaloba byla v této věci podána důvodně, když sám žalobce připustil, že se dopustil omylu ohledně určení vlastníka stavby a uživatele pozemků. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení, tedy žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, sestávající z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř., v platném znění, ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (písemné podání ve věci samé, příprava účasti na již nařízeném jednání) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 této vyhlášky. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť zde neshledal důvody pro stanovení delší lhůty nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.