13 C 35/2022 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 287 912,88 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný si objednávkou ze dne 8. 3. 2021 u žalobce objednal výrobu vozidel„ Nové 3-nápr. Velkoobjemové valníkové návěsy tovární značky Schwarzm, v provedení dle technického popisu, tvořícího přílohu potvrzení objednávky v počtu 2 kusů (dále jen„ vozidla“), a tím došlo k uzavření kupní smlouvy. Vyrobená vozidla si žalovaný nepřevzal a kupní cenu nezaplatil i přes písemnou výzvu žalobce ze dne 1. 11. 2021. Porušením smlouvy žalovaným, trvajícím déle jak 14 dní, vzniklo žalobci právo požadovat první část smluvní pokuty ve výši 15 % z dohodnuté ceny každého vozidla podle čl. 9 odst. 2 Všeobecných obchodních podmínek, dále jen„ VOP“. K zaplacení první části smluvní pokuty ve výši 219 518,88 Kč byl žalovaný vyzván daňovým dokladem [číslo] ze dne 17. 12. 2021, splatným dne 31. 12. 2021. Druhá část smluvní pokuty je představována částkou ve výši 0,1 % denně z dluhu za každý den prodlení se zaplacením dluhu podle čl. 9 odst. 2 VOP, konkrétně tedy za prodlení se zaplacením kupní ceny vozidel 2 x 28 945 EUR bez DPH v období od 10. 11. 2021 do 17. 12. 2021. Tuto smluvní pokutu žalobce vyčíslil částkou 68 394 Kč. Ke smluvní pokutě žalobce uvedl, že je sjednávána pro případy, aby bylo zajištěno, že si zákazník objednaná vozidla převezme. Není totiž možné vycházet jen z toho, že by tato smluvní pokuta měla pokrývat jakoukoli škodu, poněvadž je třeba vzít do úvahy i to, že pokud si zákazník vozidla neodebere, pak žalobce jako výrobce je musí skladovat, parkovat, a to ve svém výrobním areálu, kde rovněž není místa nazbyt a to znamená i další náklady, které má žalobce s tím spojeny. Žalobce považoval za nedůvodnou obranu žalovaného v té části, kdy se domáhal snížení smluvní pokuty, a to z důvodu, že žalobce neodebraná vozidla prodal třetí osobě dráže. Žalobce tvrdil, že zisk získaný pozdějším prodejem neodebraných vozidel třetí osobě nepokryl ani náklady, které žalobci vznikly právě v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného odebrat vozidla, jejichž výrobu si objednal. Dále žalobkyně uvedl, že žalovaný se vzdal svého práva domáhat se snížení sjednaných smluvních pokut prohlášením jejich výši za přiměřenou, jak stanoví čl. 9 odst. 2 VOP. Právní zástupce žalobce dne 5. 1. 2022 žalovaného vyzýval k úhradě dluhu před podáním žaloby. Žalovaný reagoval žádostí o doručení podkladů ke smluvní pokutě, což se ze strany žalobce stalo dne 2. 2. 2022 s upozorněním, že při nenalezení způsobu zániku dluhu do 4. 2. 2022, bude poté podána žaloba. Žalovaný, ačkoliv k tomu byl 5. 1. 2022 a opakovaně dne 25. 1. 2022 i 2. 2. 2022 vyzván žalobcem, nevyužil možnosti a zůstal v této otázce zcela nečinný. Podáním ze dne 21. 9. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 8 683,50 Kč z důvodu, že žalovaný po podání žaloby dne 27. 7. 2022 zaplatil částku 8 683,50 Kč. Z uvedených důvodů se žalobce domníval, že žalobě by mělo být ze strany soudu vyhověno, a to v rozsahu jak bylo uvedeno ze strany žalobce po částečném zpětvzetí žaloby a žádal, aby mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Doplnil, že je zažalováno o něco méně, než by byl nárok, avšak trval na žalobě, jak byla podána. 2. Žalovaný k věci uvedl, že nárok žalobce neuznává. Uvedl, že žalovaný se žalobcem trvale spolupracuje na jednotlivých zakázkách. V tomto konkrétním případě si však nemohl převzít uvedená vozidla, neboť vlivem opatření proti epidemii Covid-19 a následné situaci se koupě uvedených návěsů stala nemožnou. Naopak, pokud by je žalovaný zakoupil, vystavil by se nebezpečí předlužení. K dopadům epidemie Covid-19 na svou finanční situaci žalovaný uvedl, že dne 22. 4. 2022 byl podán návrh na prohlášení insolvence na žalovaného, insolvenční řízení trvalo do 21. 09. 2022, ale po velkou část roku 2022 čelil žalovaný značným problémům, které způsobilo mj. toto insolvenční řízení. Dále tvrdil, že žalobce sjednal s žalovaným určitou cenu za návěsy, ale v době jejich prodeje již byla vyšší a žalobci tedy žádná škoda nevznikla. Žalovaný dále tvrdil, že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká a navrhl, aby ji soud v souladu s ustanovením § 2051 občanského zákoníku moderoval. Konečně žalovaný zmínil, že svým vyjádřením k žalobě se po žalobci domáhá jednání o změně smlouvy z titulu podstatné změny okolností ve smyslu ustanovení § 1765 občanského zákoníku. Za těchto okolností žalovaný navrhl, aby soud žalobě nevyhověl a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný závěrem uvedl, že celá záležitost byla postižena vis maior s tím, že zde existovala protiepidemická vládní opatření v souvislosti s Covid-19 a žalovaný se dostal do finančních problémů. 3. Soud v řízení provedl následující důkazy: Potvrzení objednávky, ze které soud zjistil, že dne 8. 3. 2021 byla objednávka mezi žalobcem a žalovaným potvrzena. Předmětem objednávky byla Vozidla uvedená na počátku tohoto odůvodnění. Všeobecné obchodní podmínky, ze kterých soud zjistil, že v čl. 9 odst. 2 je uvedena výše smluvních pokut (15% z dohodnuté ceny Vozidel při porušení smluvních povinností trvajících déle než 14 dní a 0,1% denně za každý den prodlení s platbou) a prohlášení, že sjednané smluvní pokuty považuje kupující za přiměřené a vzdává se práva domáhat se jejich snížení u soudu. Email žalobce žalovanému ze dne 1. 11. 2021, ze kterého soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému faktury za 2 návěsy. Faktury ze dne 1. 11. 2021 [číslo] [číslo] ze kterých soud zjistil, že byly vydány na základě objednávky ze dne 25. 2. 2021 a každá byla vystavena na částku 899 927,55 Kč. Emailovou komunikaci účastníků, ze které soud zjistil, že žalovaný informoval žalobce, že situace spojená s Covid-19 mu neumožňuje tzv. řešit návěsy. Na to žalobce zaslal dne 17. 12. 2021 žalovanému informaci o stornu vystavených faktur a zaslání smluvní pokuty. Fakturu ze dne 17. 12. 2021, ze které soud zjistil vyfakturovanou výši smluvní pokuty 219 518,88 Kč. Výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 5. 1. 2022, ze které soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek ve výši 78 922,35 Kč a 8 683,50 EUR. Podací lístek, ze kterého soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal dne 5. 1. 2022 žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Fakturu ze dne 23. 3. 2022, ze které soud zjistil, že byla vydána na částku 898 870,28 Kč a fakturu ze dne 31. 3. 2022, ze které soud zjistil, že byla vydána na částku 902 696,30 Kč. Zároveň z těchto faktur plyne, že Vozidla objednaná žalovaným žalobce prodal třetím subjektům. Emailovou komunikaci účastníků ze září 2021, ze které soud zjistil, že žalobce měl připravené návěsy a po žalovaném žádal jméno leasingové společnosti a poté žádal zaplacení obou návěsů. 4. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky byla dne 8. 3. 2021 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly dva návěsy pro nákladní vozidla zn. Schwarm. Sjednaná kupní cena činila 28 945 EUR za každý návěs. Žalovaný přijal VOP se sjednanými sankcemi a zároveň se vzdal práva na moderaci smluvních pokut soudem. Na podzim 2021 oba účastníci komunikovali o způsobu převzetí vozidel. Z komunikace následně vyplynulo, že žalovaný odmítá převzetí vozidel z důvodu své ekonomické situace a potíží s opatřeními proti Covid-19. Žalobcem vystavené faktury neuhradil. Žalobce následně dne 17. 12. 2021 činí storno faktur a odstupuje od smluv. Vůči žalovanému žalobce uplatnil nárok na zaplacení smluvních pokut dle VOP a zaslal mu faktury, které nebyly žalovaným uhrazeny. Následně vozidla prodal třetím subjektům za ceny vyšší, než jaké původně sjednal se žalovaným. Na předžalobní výzvu žalovaný adekvátně nereagoval. V průběhu roku 2022 bylo proti žalovanému vedeno insolvenční řízení. 5. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Na prvním místě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky platně vznikl právní vztah a konstatuje, že se tak stalo. S ohledem na potvrzení objednávky ze dne 8. 3. 2021 lze dospět k závěru, že skutečně mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy, na základě které se žalobce zavázal dodat žalovanému 2 nákladní návěsy za kupní cenu 28 945 EUR bez DPH za každý návěs. Pochybnosti o vzniku smluvního vztahu mezi oběma účastníky tohoto řízení tak dle názoru soudu neexistovaly. Pro tento závěr hovoří i fakt, že ani jeden z účastníků nesporoval, že by smluvní vztah, mezi nimi existoval. 8. Dále se pak soud zabýval otázkou, zda došlo ze strany žalovaného k takovému porušení smluvních podmínek, že žalobci svědčí právo na zapla