18 C 11/2024-64 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18.10.2023 domáhala po žalovaném úhrady částky 165 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že dne 31.7.2020 v souvislosti s uzavřením smlouvy o majetkovém manželském režimu uzavřela s žalovaným Dohodu na základě níž přistoupila k povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o poskytování plnění ze dne 29.4.2013 platit matce žalovaného, paní , jméno FO, , měsíčně částku 10 000 Kč, a to v rozsahu 5 000 Kč měsíčně. Na základě této dohody uhradila žalovanému na jeho bankovní účet za období od 3.8.2020 do 17.5.2023 částku 165 000 Kč. Žalobkyně měla Dohodu, na základě níž plnila, za neplatné právní jednání, neboť měla za to, že k závazku žalovaného mohla přistoupit pouze se souhlasem věřitele, tj. paní , jméno FO, , která ho však nikdy nedala. Za uvedené situace měla plnění, které poukázala na účet žalovaného, za plnění bez právního důvodu, které je povinen vydat, přičemž k vydání ho vyzvala přípisem ze dne 6.9.2023. Rovněž uvedla, že má za to, že Dohodu uzavřela pod nátlakem, který na ní byl vyvinut v souvislosti s uzavřením smlouvy o majetkovém manželském režimu a vypořádání SJM účastníků, když jednání u notáře se neúčastnil její právní zástupce.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že Dohodu má za platnou, neboť jeho matka, paní , jméno FO, souhlasila s tím, aby žalobkyně hradila ½ závazku vůči ní, a to již před tím, než účastníci Dohodu uzavřeli. Uvedl, že částka vyplacená jeho matce je důchodem, k jehož úhradě se zavázal za trvání manželství s vědomím žalobkyně, neboť účastníci příjmy svého SJM získávali z provozu hotelu, který byl nejprve jeho matky (nemovitosti patřili matce a v nich byl umístěn hotel provozovaný účastníky) a následně byly nemovitosti darovány žalovanému. V souvislosti s darovací smlouvou uzavřel Dohodu o výplatě částky 10 000 Kč své matce. Dohodu účastníci po dobu trvání manželství řádně plnili, přičemž to často byla právě žalobkyně, která prostředky připravovala a předávala. Později byl hotel včetně nemovitostí prodán a výtěžek z jejich prodeje užili účastníci pro potřeby svého dalšího podnikání a svého SJM. V návaznosti na uzavření dohody o vypořádání SJM účastníků a jejich podnikání uzavřela žalobkyně s žalovaným mimo jiné i Dohodu, jejíž platnost nyní napadá. Žalobkyně na základě předmětné Dohody téměř tři roky plnila, aniž by proti tomu vznesla námitku. Zároveň zdůraznil, že veškeré prostředky, které od žalobkyně obdržel za účelem plnění smlouvy o důchodu, matce předal. Uvedl, že důvodem uzavření dohody bylo to, že výnos z prodeje nemovitostí byl použit na jejich další podnikání a pořízení věcí v SJM účastníků, jež si účastníci vypořádali ve smlouvě o majetkovém manželském režimu.3. Z v řízení provedených důkazu soudu zjistil níže uvedené skutečnosti.4. Účastníci dne 31.7.2020 uzavřeli „Dohodu uzavřenou v souvislosti se smlouvou o manželském majetkovém režimu“ (dále jako „Dohoda“) v níž žalobkyně prohlásila, že „přistupuje k závazku , Jméno zainteresované osoby 1/0, ze smlouvy o poskytování plnění ze dne 29.4.2013, která byla uzavřena mezi , Jméno zainteresované osoby 1/0, a jeho matkou paní , jméno FO, … Účastníci se dohodli, že na plněni vůči , jméno FO, se každý z nich bude podílet částkou 5 000 Kč.“. Citované prohlášení bylo uvozeno tím, že žalovaný souhlasí s tím, aby mu žalobkyně vypořádací podíl ze SJM ve výši 2 800 000 Kč uhradila v Dohodě sjednaných splátkách, a to za předpokladu, že bude řádně plněn závazek k poskytování sjednaného Dohodou. V Dohodě byla rovněž vyjádřena ochota účastníků k její změně v návaznosti na zánik vyživovací povinnosti k jejich dceři , jméno FO, . (viz. citovaná Dohoda).Dohoda byla sepsána rukou právním zástupcem žalovaného, a to při jednání v notářské kanceláři, v níž účastníci uzavírali rovněž smlouvu o majetkovém manželském režimu a vypořádání SJM účastníků. Šlo o jeden z doprovodných dokumentů uzavřených v notářské kanceláři, a to v průběhu sepisu notářského zápisu obsahujícího Smlouvu o manželském majetkovém režimu, jeho vyhotovování a podpisu, včetně podpisu dalších listin. U jednání mimo pracovníků notářské kanceláře (kteří průběžně přicházeli a odcházeli v návaznosti na vyhotovování originálů a stejnopisů notářského zápisu a ověřování podpisů) byli přítomni oba účastníci a právní zástupce žalovaného. (viz. účastnické výpovědi účastníků)5. Ze Smlouvy o poskytování plnění má soud za prokázané, že žalovaný a jeho matka, , jméno FO, , uzavřeli dne 29.4.2013 smlouvu na základě níž se žalovaný zavázal poskytovat své matce částku 10 000 Kč měsíčně, a to až do konce jejího života. Závazek je uvozen prohlášením, že účastníci smlouvy uzavřeli dne 11.4.2013 darovací smlouvu na základě níž žalovaný nabyl od své matky nemovitosti v katastrálním území , adresa, , a to s právními účinky ke dni 15.4.2013.6. Z Kupní smlouvy ze dne 2.5.2017 má soud za prokázané, že žalovaný prodal nemovitosti nabyté darem od své matky v katastrálním území , adresa, , v nichž účastníci provozovali hotel, společnosti , právnická osoba, ., a to za kupní cenu 10 000 000 Kč. Kupní cena byla uhrazena ve dvou splátkách po 5 000 000 Kč, na bankovní účty ve smlouvě uvedené, přičemž účastníci shodně potvrdili, že šlo o účty jejich SJM.7. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že účastníci byli manželé. Jejich manželské soužití bylo ukončeno nejpozději na jaře 2020. Následně mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci, probíhala jednání směřující k ukončení manželství a mimo jiné i k vypořádání jejich SJM a ukončení společného podnikání. Připustila, že v průběhu jednání nejméně vůči ní žalovaný opakovaně vznesl požadavek na to, aby se podílela na důchodu vypláceném jeho matce, ona to však nechtěla, nechtěla, aby tento závazek byl součástí dohod o vypořádání SJM účastníků. K jejímu požadavku jí žalovaný předložil i samotnou smlouvu o důchodu uzavřenou s jeho matkou a ona ji předložila svému právnímu zástupci.K uzavření sporné dohody uvedla, že se tak stalo na jednání v notářské kanceláři při sepisu notářského zápisu. Termín u notáře byl sjednán žalovaným na den, kdy s ní nemohl jít její právní zástupce a žalovaný ho odmítl změnit. Protože chtěla mít dohodu o vypořádání jejich SJM uzavřenu, šla na jednání bez svého právního zástupce. Na jednání pak byla přinucena spornou Dohodu podepsat. Měla za to, že pokud by jí nepodepsala, nebyla by uzavřena ani dohoda o vypořádání jejich SJM, proto podlehla nátlaku a dohodu podepsala. Zároveň připustila, že v notářském zápise se zavazovala k výplatě vypořádacího podílu ve lhůtě 7 dnů, částku 3 mil. Kč však neměl, a proto požadovala její rozložení, což se projevilo ve sporné Dohodě.Potvrdila, že důvodem, proč byl vznesen požadavek na to, aby se podílela na důchodu pro matku žalovaného byl, že hotel dostal darem žalovaný, avšak výtěžek jeho prodeje přišel na účty obou účastníků a byl užit ve prospěch SJM účastníků. S prostředky pak ve značné míře nakládala sama žalobkyně na základě dohody s žalovaným. Část výtěžku však užil žalovaný výlučně pro svoji potřebu (nákup auta, motorky).Připustila, že listin sepisovaných v notářské kanceláři nad notářský zápis o Smlouvě o majetkovém manželském režimu a vypořádání SJM bylo více včetně rukou psaných listin. Jednou z rukou psaných listin, sepsanou k jejímu požadavku, byla listina týkající se závazku společnosti, kterou měla nabýt do svého výlučného vlastnictví, vůči pivovarům, na základě níž měl žalovaný potvrdit, že na uvedený závazek bude přispívat v rozsahu, v němž se fakticky týká odběru a dluhu vzniklého při provozu podniku, který měl nabýt žalovaný. Listinu se spornou Dohodou si před podpisem přečetla, nikdo jí nebránil, aby její obsah před podpisem konzultovala, ale výslovně jí to nikdo nenabídl a jí nenapadlo svému právnímu zástupci zavolat.Výslovně uvedla, že věděla o uzavření smlouvy o důchodu mezi žalovaným a jeho matkou, včetně důvodů jejího uzavření. Rovněž potvrdila, že prostředky na důchod v době trvání manželství pro matku žalovaného připravovala a někdy i osobně předávala, a že prostředky byly hrazeny v hotovosti.Pokud jde o souhlas matky žalovaného s uzavřením sporné Dohody, uvedla, že jí o něm není nic známo, s matkou žalovaného není v kontaktu, v návaznosti na rozvod manželství přerušili veškeré kontakty.Uvedla, že je pravdou, že na základě sporné Dohody téměř tři roky hradila, avšak že není srozuměna se situací, kdy jí žalovaný posílá částku 5 000 Kč jako výživné na společnou dceru a ona shodnou částku obratem posílá jemu, jako příspěvek na důchod pro jeho matku. Má tak za to, že žalovaný fakticky neplní svoji vyživovací povinnost a tíže výživy nezletilé tak leží výlučně na ní. Došla jí trpělivost, a proto začala situaci řešit. Zdůraznila, že dohodu podepsala pouze proto, aby vyřešila majetkovou situaci před rozvodem účastníků a měla klid, jinak by to nikdy neudělala. O jejím uzavřené svého právního zástupce bezprostředně informovala.8. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že sporná Dohoda byla uzavřena v souvislosti s vypořádání SJM účastníků při rozvo