9 C 77/2023-96 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2023 se žalobkyně domáhala zrušení služebnosti užívání bytu 2+1 v prvním patře rodinného domu, tedy 2 pokojů, kuchyně, WC a koupelny, a užívání společných prostor (dále jen„ Byt“) v rodinném domě [adresa], který je součástí pozemku parc. č. St. [číslo] (dále jen„ Nemovitost“), zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a [územní celek]. Tvrdila, že žalovaná společně s jejím manželem, jakožto dárci, uzavřeli se žalobkyní, jakožto obdarovanou a povinnou ze služebnosti, dne 23. 8. 2017 darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, dle které byla čl. II. Nemovitost bezúplatně převedena do výlučného vlastnictví žalobkyně a čl. III zřízena ve prospěch žalované a jejího manžela služebnost doživotního užívání shora popsaného Bytu. Žalovaná s jejím manželem se současně zavázali, že se budou společně a nerozdílně podílet polovinou na úhradě nákladů za služby spojené s užíváním Nemovitosti, v níž se Byt nachází (elektřina, plyn, vodné, stočné atd.). Tyto náklady jí pak manžel žalované pravidelně hradil v hotovosti oproti předloženému předpisu SIPO, a to až do listopadu 2022 včetně. Od té doby nebylo na náklady spojené s užíváním Nemovitosti ze strany žalované či jejího manžela uhrazeno ničeho, ani přes několikeré urgence. Dále žalobkyně uvedla, že se žalovaná kvůli svému zdravotnímu stavu z Bytu odstěhovala dne 1. 5. 2022, a to do Domu pečovatelské služby se střediskem sociální pomoci v [obec] (dále jen„ DPS [obec]“), přičemž od té doby užíval předmětný Byt pouze manžel žalované. Manžel žalované však byl dne 22. 4. 2023 převezen do [nemocnice], kde na následky svého zdravotního stavu dne 28. 4. 2023 zemřel. Žalobkyně spolu se svou matkou se jak o žalovanou (dokud bydlela v Bytě), tak jejího manžela (až do jeho smrti) každodenně výlučně staraly a po všech stránkách o ně pečovaly. Zajišťovaly nákup potravin, drogerie, léků a dalších potřebných věcí, jakož i objednávání a dopravování žalované a jejího manžela k lékařům, vč. pravidelných prohlídek, kontrol, očkování i distribuce léků tak, aby oba měli všeho dostatek. Po celou dobu však žalobkyně zajišťuje údržbu Nemovitosti, jakož i drobné opravy sama a na svůj náklad, popřípadě za pomoci manžela či přátel. I přes veškerou péči se však opakovaně stávalo, že když žalovaná přijela za svým manželem do Bytu, tak na ulici své dceři (matka žalobkyně) i vnučce (zde žalobkyně) vulgárně nadávala, lživě je osočovala, že„ dědovi nic nedají, ani mu nenakoupí“, že„ jim všechno ukradli“, a vyhrožovala, že„ s nimi zatočí“, že„ je zabije“, opakovaně pak na matku žalobkyně volá policii. Vzhledem k tomu, že tyto bezdůvodné ataky vyvolávané žalovanou trvají více než dva roky a nadále se stupňují, je společné soužití velmi nepříjemné, přičemž matka žalobkyně je z těchto důvodů od dubna 2022 v ambulantní psychiatrické péči. Takto vulgárně a dokonce i násilně se vůči žalobkyni a její matce projevoval i manžel žalované, kdy svou dceru (matku žalobkyně) několikráte uhodil berlí či jí hrozil násadou od lopaty. V neposlední řadě pak žalovaná se svým manželem uzamkli Nemovitost a odmítali do ní žalobkyni či její matku vpustit, či se domáhali neoprávněného vstupu do samostatného bytu v 2. patře Nemovitosti, který obývá právě matka žalobkyně. Následně žalovaná poté, co byl manžel žalované naposledy odvezen sanitkou do nemocnice, započala tato vyklízet nejen Byt, ale i garáž v Nemovitosti, a to bez jakéhokoliv vědomí žalobkyně, a konečně bez jakéhokoliv vědomí žalobkyně předala klíče od Nemovitosti pro ni naprosto neznámému člověku. V tomto směru má pak žalobkyně obavy, komu všemu mohla žalovaná klíče od společných prostor poskytnout, a proto nechala na svůj náklad vyměnit všechny zámky v Nemovitosti. Závěrem žalobkyně uvádí, že jak ona, tak její matka jsou žalovanou dlouhodobě psychicky týrány a současně, že služebnost Bytu ve prospěch žalované a jejího manžela přestala trvale plnit své opodstatnění, když žalovaná se z Bytu odstěhovala již v květnu 2022 a její manžel v dubnu 2023 zemřel. Nad to není od prosince 2022 hrazena polovina nákladů na plnění spojená s užíváním Nemovitosti, k čemuž se žalovaná zavázala, přičemž žalobkyně již není schopna všechny závazky s Nemovitostí spojené hradit výlučně sama a z důvodu služebnosti užívání nemůže ani prázdný Byt pronajímat. Na základě shora uvedeného pak má žalobkyně za to, že nastaly trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby, a proto navrhla zrušení služebnosti užívání Bytu bez náhrady. 2. Žalovaná ve svém podání ze dne 26. 6. 2023 uvedla, že s podanou žalobou a tvrzeními v ní uvedenými nesouhlasí, neboť nejsou pravdivá a žalobkyně se k ní i jejímu manželovi chová nevděčně. Dále uvedla, že se o žalobkyni celý život spolu s manželem starali, důvěřovali jí a nakonec jí darovali shora uvedenou Nemovitost. Protože se situace doma stále vyhrocovala, musela svůj domov na čas opustit s tím, že chtěla vyčkat, až se situace uklidní. Věřila tomu, že se toto změní. Závěrem pak požádala soud o ustanovení zástupce pro řízení, neboť její věk a zdravotní stav, a především neutěšitelná finanční situace (kdy pobírá pouze starobní důchod a příspěvek na péči, ale navíc hradí pobyt a náklady v DPS [obec]), jí nedovolují úhradu odměny zástupce na plnu moc tak, aby mohla důsledně hájit svá práva v tomto řízení. 3. Usnesením zdejšího soudu, č. j. 9 C 77/2023-41, ze dne 28. 8. 2023 byl žalované pro řízení o návrhu na zrušení služebnosti ustanoven zástupce z řad advokátů, a to Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. Žalovaná tak ve svém podání ze dne 17. 10. 2023 dále uvedla, že právě proto, že se o žalobkyni od malička spolu s jejím manželem starali, přispívali jí na studium a další věci, neboť otec žalobkyně nehradil výživné, a vždy měli velmi dobré vztahy, rozhodli se ještě za svého života vnučce předmětnou Nemovitost darovat, aby jí pomohli zajistit bydlení do budoucna. Je pravdou, že v květnu 2022 se z Bytu odstěhovala do DPS [obec], kdy jedním z důvodů byl její zdravotní stav, nicméně hlavním důvodem byl konfliktní vztah jak se žalobkyní, tak její matkou, kdy obě slovně útočily na žalovanou, a to při každém jejich kontaktu. Jednou byla taková situace řešena i přestupkovou komisí [územní celek], když žalobkyně žalované řekla,„ ať táhne do hrobu, že jí v baráku stejně nic nepatří a ať táhne z domu, že tam akorát zabírá místo“. Žalovaná v tomto směru dále uvedla, že není pravdou, že by žalobkyni vyhrožovala či k ní byla jinak vulgární, je to právě naopak, kdy je to žalovaná, kdo je slovně napadán žalobkyní a především její matkou. Žalovaná se snažila konfliktům předcházet a v Bytě žít tak, aby nijak nezasahovala do života žalobkyně či své dcery, ale do konfliktu se s nimi dostala třeba v momentě, kdy přijela navštívit manžela po jeho návratu z nemocnice a tohoto našla ve vymrzlé garáži bez bundy, neboť mu žalobkyně nepomohla do schodů (do Bytu) a ani mu nepřinesla teplejší oblečení. Též dvakrát se stalo, že byla nucena bránit se fyzické atace žalobkyně, kdy se tato pokusila ji uhodit v důsledku vyhrocení jiného konfliktu. Dále uvedla, že je pravdou, že žalobkyně pomáhala žalované a jejímu manželovi s návštěvami lékařů, jakož i nákupem léků, ale není pravdou, že by zajišťovala kompletní péči o ně, či nakupovala vše potřebné. Naopak žalovaná je ještě stále schopna řídit automobil a tak si nákupy velmi často obstarává sama nebo jezdili společně s manželem. Pokud žalobkyně žalovanou někam vezla, tato jí vždy uhradila náklady na pohonné hmoty. Není též pravdou, že by se žalobkyně o manžela žalované celodenně starala, když mu nevařila, ani neposkytovala jinou péči s výjimkou shora uvedených návštěv lékařů. V důsledku naprosto nevhodného chování žalobkyně k žalované a jejímu manželovi pak spolu s manželem na konci roku 2022 vyzvali žalobkyni k vrácení daru z důvodu, že žalobkyně porušuje rodinné a společenské normy i mravy a zároveň neposkytuje pomoc při opakovaných nehodách způsobených špatným zdravotním stavem (uklouznutí, nemožnost přivolat si první pomoc, atd.). Žalobkyně však vrátit dar odmítla. Po smrti manžela, kdy žalobkyně ani nijak nepomohla s úhradou či organizací pohřbu, se žalovaná snažila do Bytu dostat a získat oddací list, žalobkyně jí však odmítla, i za přítomnosti PČR, otevřít garáž, přes níž se standardně do Bytu dostávali s tím, že má volný přístup přes verandu. Žalovaná se však v důsledku svého zdravotního stavu a s ohledem na horší pohyblivost do Bytu přes verandu dostat nemůže, což žalobkyně moc dobře ví. Protože jí žalobkyně vstup do Bytu prakticky neumožnila, byla nucena nechat si na úřadě vystavit duplikát oddacího listu. Co se týče úhrad za plnění spojená s užíváním Nemovitosti, uvedla žalovaná, že svou část úhrady vždy v hotovosti předala manželovi, a to až do dubna 2023 včetně, který pak„ jejich polovinu“ nákladů hradil žalobkyni. V tomto směru se žalobkyně ani nikdy na žalovanou neobrátila s výzvou k úhradě či upomínkou a toto vždy řešila jen s jejím manželem. Ohledně údržby