12 C 359/2024-62 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalované domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené – manželé spolu již více než deset let nežijí ve společné domácnosti, nehospodaří spolu a nemají intimní vztah; příčinou rozvratu byl mimo jiné dlouhodobý mimomanželský poměr manželky. Přestože se oba shodují na potřebě rozvodu a snaze o dohodu ohledně vypořádání společného jmění, k dohodě zatím nedošlo. Žalobce navrhuje, aby soud manželství rozvedl bez přiznání náhrady nákladů řízení.2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nepřipojila. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením manžela o příčinách rozvratu manželství, zejména odmítá, že by navázala mimomanželský poměr. Tvrdí, že manželství považovala za harmonické, plně se věnovala rodině, dětem a práci, přičemž péče o nezletilou dceru s těžkou dysfázií vyžadovala mimořádnou pozornost. Podle jejího vyjádření to byl manžel, kdo se od rodiny odstěhoval, navázal nový vztah a má z něj dítě. Sama žádný nový vztah nehledala a nadále se věnuje dětem. Rozvod připouští až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, protože se nechce o majetek soudit.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 27. 07. 2001 před Městským úřadem ve , adresa, , že z tohoto manželství se narodily tři děti – , jméno FO, (nar. , datum, ), , jméno FO, (nar. , datum, ) a , jméno FO, (nar. , datum, ), přičemž první dva jsou již zletilí a třetí je nezletilá – a že rodinnou domácnost účastníci naposledy vedli na adrese , adresa, . Oba jsou české národnosti a státní příslušnosti České republiky. Tyto nesporné skutečnosti soud zjistil i z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 25 P 86/2023 – 303 ze dne 24.10.2023 (ve spise na čl. 5), z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 25 Nc 2181/2015 – 231 z 23.9.2016 a z oddacího listu (ve spise na čl. 52).5. Soud dále čerpal z účastnického výslechu žalobce, ze kterého zjistil, že manželství účastníků bylo zpočátku harmonické a spokojené, což se projevilo i rozhodnutím mít tři děti. Nejmladší dcera , jméno FO, byla diagnostikována s mozkovou dysfázií, a proto se manželé dohodli, že manželka zůstane doma a bude jí věnovat intenzivní péči, stejně jako dříve synům. Manželka byla s dětmi doma až do jejich 17 let. Po výpovědi z armády jí manžel pomáhal hledat nové pracovní uplatnění, nabídl jí místo ve firmě z oblasti , Anonymizováno, , kde pracoval, na které měla kvalifikaci, ale manželka nakonec do práce nenastoupila. V letech 2015–2016 se žalobce dozvěděl, že manželka navázala vztah s někým z obce, o čemž si spolu promluvili. Následně obdržel obsílku od soudu v rámci opatrovnického řízení a v roce 2016 odešel z rodinného domu. Vztah s kolegyní navázal až přibližně tři roky po odchodu z domu. Žalobce pracuje jako , Anonymizováno, na dvanáctihodinové směny. Dále uvedl, že manželka nyní pracuje přibližně tři až čtyři roky – nejprve na , právnická osoba, , kam jí pomohl získat místo, a nyní na , právnická osoba, .6. Účastnický výslech manželky soud neprovedl, jestliže ta se k nařízenému jednání nedostavila, ač řádně obeslána.7. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.8. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 27. 07. 2001 a z tohoto svazku se narodily tři děti – , jméno FO, (, datum, ) a , jméno FO, (, datum, ), přičemž první dva jsou již zletilí a třetí je nezletilá. Rodinnou domácnost účastníci naposledy vedli na adrese , adresa, . Nejmladší dcera byla diagnostikována s mozkovou dysfázií, což vedlo k dohodě mezi manžely, že manželka zůstane doma a bude jí věnovat intenzivní péči. Po výpovědi z armády jí manžel pomáhal hledat nové zaměstnání, včetně nabídky místa v oboru , Anonymizováno, , které odpovídalo její kvalifikaci, ale manželka do práce nenastoupila. V letech 2015–2016 se mezi účastníky objevily vážné neshody, což vedlo k zahájení opatrovnického řízení a následnému odchodu žalobce z rodinného domu v roce 2016. Nový vztah navázal žalobce až přibližně tři roky po odchodu. Manželka začala pracovat přibližně před třemi až čtyřmi lety, nejprve na , právnická osoba, a následně na , právnická osoba, .9. Podle ust. § 687 odst. 1 zák. č. 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále také jen obč. zák.) manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.10. Podle ust. § 687 odst. 2 obč. zák. manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.11. Podle ust. § 755 odst. 1 obč. zák. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.12. Podle ust. § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.13. Podle ust. § 758 obč. zák. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.14. V řízení bylo zjištěno, že manželství účastníků trvalo déle než jeden rok a účastníci společně již více než deset let nežijí (netvoří manželské a rodinné společenství), což bylo zjištěno z jejich shodných tvrzení, i z účastnického výslechu manžela. Hlavní příčinu rozvratu manželství účastníků soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení a ve ztrátě vzájemné úcty a důvěry.15. K námitce manželky, že rozvod manželství by měl být uskutečněn až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, soud uvádí, že taková dohoda není zákonnou podmínkou pro rozvod manželství podle občanského zákoníku. V případě sporného rozvodu postačuje, je-li prokázáno, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, což ostatně ani jeden z manželů v řízení nerozporoval. Vypořádání společného jmění lze provést i po rozvodu, a to buď dohodou, nebo rozhodnutím soudu, přičemž zákon stanoví tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí nastupuje zákonná domněnka vypořádání.16. Jsou tak zcela naplněny podmínky uvedené v ust. § 755 odst. 1 i 2 obč. zák., a proto soud manželství účastníků rozvedl.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 144 věta prvá o.s.ř., když pro aplikaci druhé věty téhož ustanovení nebyly shledány podmínky.