3 C 92/2025-33 — Okresní soud v Berouně

Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 7. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaslat kompletní výpis dokumentace a poté předat jí, coby zákonnému zástupci nezletilého, dále aby byla žalovaná povinna zaplatit na účet nezletilého , jméno FO, částku 32 256 Kč z titulu znemožněného výdělku a částku 3 200 Kč z titulu znemožněného stravného po dobu práce a rovněž aby jí nahradila náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že její syn – , jméno FO, , se dne 3. 7. 2025 dostavil v ranních hodinách do ordinace žalované pro výpis z dokumentace pro lékařku zařízení Mc Donald, aby mohl nastoupit na letní brigádu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná mu však tento výpis odmítla vydat s tím, že nemá čas a že dne 7. 7. odjíždí na dovolenou, přičemž ordinovala i následující den, tj. 4. 7., a to od 8 – 11 hodin. Poté se stejného dne tj. 3. 7. 2025 cca po hodině dostavila do ordinace žalované rovněž žalobkyně – matka nezletilého , jméno FO, a taktéž požadovala vydání výpisu. I ona byla, dle svého tvrzení, arogantně odbyta sestrou žalované s tím, že žalovaná nemá čas. Uvedla, že následně tedy požadovala zaslání výpisu datovou schránkou, což žalovaná striktně odmítla a taktéž nevyhověla žádosti o předání zdravotní dokumentace nezletilého do obálky. Dle mínění žalobkyně tímto jednáním znemožnila nezletilému nástup na letní brigádu a připravila ho o částku 32 256 Kč z titulu možného výdělku (odpracování 12 dnů po 7 hodinách v měsíci červenci 2025, a 20 dnů po 7 hodinách v měsíci srpnu 2025 při hodinové mzdě 144 Kč/hodinu) a dále částky 3 200 Kč jako náhrady příspěvku na stravné (50% z jídelního lístku, tj. 100 Kč). Žalobkyně dále tvrdila, že kontaktovala žalovanou opakovaně prostřednictvím mailu ohledně smírného vyřešení věci, avšak ta jí neodpověděla.Žalovaná se vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí a navrhla její zamítnutí. Potvrdila, že byla kontaktována jak ze strany nezletilého , jméno FO, , tak následně i ze strany jeho matky – žalobkyně, ohledně vydání výpisu ze zdravotní dokumentace s tím, že oběma vysvětlila, že z důvodu pracovního vytížení, nemůže tento výpis okamžitě vypracovat a předat, a slíbila, že výpis bude připraven k vyzvednutí dne 14. 7. 2025, tj. za 6 pracovních dnů, což je podstatně kratší časové údobí, než jí ukládá ustanovení zákona o zdravotních službách. Dále poukázala na další zákonná ustanovení, která se týkají uchovávání zdravotní dokumentace pacientů a práce s nimi s tím, že ani v tomto nepochybila, když zdravotní dokumentaci nevydala. Nebyla si tak vědoma žádného jednání, které by vedlo ke vzniku žalovaného nároku.Při jednání před soudem dne 2. 10. 2025, ještě před jeho zahájením, vzala žalobkyně po nastínění názoru soudu na věc, svůj návrh v celém rozsahu zpět. Žalovaná pak uvedla, že se zpětvzetím žaloby v plném rozsahu souhlasí. Ohledně náhrady nákladů řízení uvedla, že tyto sestávají ze čtyř úkonů právní pomoci (převzetí věci, porada s klientem, vyjádření ve věci a účast u jednání) včetně DPH, a dále z nákladů na cestu ze sídla svého zástupce do , adresa, a zpět k jednání s tím, že specifikace nákladů bude doručena soudu v písemné podobě.Podle § 96 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalobce může za řízení vzít zpět návrh na jeho zahájení a to zčásti, nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, soud řízení zastaví i bez souhlasu ostatních účastníků. Podle shora citovaného zákonného ustanovení soud řízení zastavil v souladu se zpětvzetím návrhu, ke zpětvzetí žaloby došlo před začátkem jednání ve věci samé (byť žalovaná prostřednictvím svého zástupce, který byl jednání přítomen, vyslovila s tímto procesním postupem souhlas – v dané fázi řízení souhlasu nebylo třeba) – výrok I. a II..O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., ve znění účinném v době zahájení tohoto řízení, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Dle odst. 2 věty prvé výše citovaného zákonného ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě soud dospěl k závěru, že procesní zavinění toho, že řízení bylo zastaveno, nese v plném rozsahu žalobkyně, která vzala svůj návrh v celém rozsahu zpět. Žalobkyně je proto povinna nahradit žalované účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s řízením v této věci. Žalované v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady spojené s právním zastoupením, které žalovaná požadovala v rozsahu výše uvedeném. Soud pak považuje za účelně vynaložené náklady sestávající pouze ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci a účast u jednání dne 2. 10. 2025), když požadovaný úkon - poradu s klientem soud nepovažuje za účelný samostatný úkon, ale za úkon, jež je součástí převzetí a přípravy zastoupení žalované, a dále rovněž ½ úkon – za písemné vyčíslení nákladů nepovažoval soud za účelné (ke specifikaci nákladů řízení mohlo dojít již při jednaní), a proto tyto úkony žalované nepřiznal. Náklady řízení jsou představovány náklady právního zastoupení a sestávají z odměny advokáta - jeden úkon právní služby činí 3 740 Kč – počítáno z tarifní hodnoty 65 456 Kč (dle § 7 bodu 5 vyhlášky č 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném v době zastoupení, dále jen „a.t.“ z částky 35 456 Kč, a dle § 9 odst. 1 a.t., tj. z tarifní hodnoty 30 000 Kč), dále 3 režijních paušálů ve výši 450 Kč/RP dle § 13 odst. 1, 4 a.t., tj. částka 1 350 Kč. Dále soud přiznal náklady představující náhradu za promeškaný čas ve smyslu § 14 a.t. v celkové výši 600 Kč, tj. za 4 půlhodiny á 150 Kč za cestu z , adresa, , a náhradu cestovného ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř., a to osobním automobilem Škoda Superb, RZ , SPZ, , k jednání soudu dne 2. 10. 2025 z , adresa, a zpět, tj. celkem 65 km, ve výši celkem 485,94 Kč (34,70 Kč na litr paliva – motorové nafty, při průměrné spotřebě 4,83 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výše uvedených částek ve výši 2 867,75 Kč, neboť advokát osvědčil, že je plátcem DPH. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalobkyni uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).Výrok IV. se pak opírá o ustanovení § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen SOP), dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20%, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Jelikož tedy k zastavení řízení pro zpětvzetí došlo ještě dříve, než ve věci začalo první jednání, postupoval soud v souladu s citovaným ustanovením shora, a výrokem IV. tedy rozhodl, že žalobkyni bude vrácena poměrná část uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 773 Kč (žalobkyně uhradila na soudním poplatku za návrh částku ve výši 3 773 Kč, soud je povinen ponechat si částku minimálně 1 000 Kč). Ve smyslu § 10a odst. 1 SOP bude tato část poplatku žalobkyni vrácena ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.